Mnoho lidí zvažuje poptávku po konkrétním produktu i jeho nabídku samostatně. Mnozí zároveň nechápou, že tento přístup neposkytuje příležitost získat odpověď na poměrně důležitou otázku: jak přesně na konkurenčním trhu se vytváří hodnota, která uspokojí nejen spotřebitele, ale i prodejce určitých produktů?
Co se stane za nízké ceny?
Pokud jsou ceny stanoveny na dostatečně nízké úrovni, pak v tomto případě kupující nemohou nakonec najít takové množství zboží, které by si mohli koupit, zatímco taková situace jednoduše nemůže zůstat na trhu po dlouhou dobu. Společnosti pochopitelně pochopí, že domácnosti začínají vykazovat rostoucí poptávku po určitém množství obchodovatelných produktů, v důsledku čehož výrobci začnou získávat další výrobní zdroje, a také se pokusí rozšířit svou vlastní výrobu, protože každá jednotlivá jednotka zboží jim poskytuje zisk.
Zároveň bychom neměli zapomenout, že další rozšíření výroby v krátkodobém tržním období v každém případě povede ke zvýšení nákladů na každou výrobní jednotku, v důsledku čehož se hodnota zboží nezvýší. V tomto ohledu bude nadměrná poptávka a značný nedostatek zboží nakonec motivovat společnosti k dalšímu rozšiřování výroby.
Nadbytečná nabídka
Příliš velká poptávka, která způsobuje nedostatek jednoho nebo druhého produktu na trhu, nakonec začne tlačit ceny směrem nahoru, a pokud budou přítomny rovnovážné ceny, nebudou mít společnosti motivaci ke zvyšování produkce obchodovatelných produktů. Ve skutečnosti bude další nárůst objemu výroby v každém případě doprovázen zvýšením cen obchodovatelných produktů a v souvislosti s tím začne klesat množství zboží, u kterého v současnosti existuje poptávka. Na trhu se tak vytvoří nadbytečná nabídka. Jinými slovy, výrobci nakonec dosáhnou takového účinku, že ceny naopak naopak začnou klesat. Takto se nejčastěji tvoří rovnovážné ceny, při nichž se množství požadovaného produktu rovná počtu zboží nabízeného výrobními společnostmi. Jakékoli jiné ceny se nazývají nevyvážené.
Změna vyvolává změnu
Výskyt jakýchkoli změn tržní poptávky nebo nabídky nakonec vede ke skutečnosti, že rovnovážné ceny mizí. Pokud tedy vzroste poptávka, automaticky se zvýší jak cena, tak objem nabízených produktů. Stejně tak, pokud poptávka klesá při stálé nabídce, měly by klesnout výrobní náklady, v důsledku čehož se rovnovážný objem změní stejným směrem.
To vše jsou nejjednodušší případy, ve kterých se rovnovážné ceny mění. Složitější situace se týkají současné změny v nabídce i poptávce, tj. Jsou kombinací dvou jednoduchých situací. Na základě toho odborníci provádějí podrobnou analýzu trhu.
Přebytek spotřebitele a výrobce
Vznikající rovnovážná cena a rovnovážný objem umožňují kupujícím i prodávajícím získat další výhody z burzy a to je hlavní veřejný přínos z tvorby rovnovážné ceny.Aby bylo toto ustanovení vyjasněno, bude nutné použít novou kategorii - „dodatečný přínos pro spotřebitele“, jakož i „dodatečný přínos pro výrobce“ a „obecný přínos“.
Přebytkem spotřebitele je tedy rozdíl mezi tržní hodnotou zboží, za které jej kupuje, a maximální možnou cenou, kterou může spotřebitel zaplatit při nákupu tohoto produktu. Přebytek výrobce je zase rozdíl mezi současnou tržní cenou produktu a nejnižší možnou cenou.
Pokud existuje rovnovážná cena a rovnovážný objem, výhoda z této směny nakonec přinese spotřebitel i výrobce, takže se každý snaží dosáhnout takové optimální hodnoty.
Role státu
V podmínkách tzv. Znárodnění ekonomiky přestanou fungovat tržní mechanismy interakce mezi nabídkou a poptávkou. Z tohoto důvodu je v naší zemi i ve všech zemích SNS přítomna zcela jiná tržní podmínka. Trh je výrazně deformován vlivem státního distribučního systému, který byl doplněn „černým trhem“, jakož i výměnnou burzou.
Chování producentů v tomto případě není určeno trhem, ale může být regulováno pouze vládními orgány. V takové ekonomice neexistuje zcela pevné spojení mezi cenou a nabídkou a poptávkou po určitých druzích výrobků. Jakékoli rozšíření výroby v naprosté většině případů bylo provedeno bez analýzy nákladů a vyhlídek na poptávku. Různé státní orgány v centralizované podobě rozhodly, jaké zboží a v jakém objemu je třeba vyrobit, v důsledku čehož sám stát ve skutečnosti převzal tržní funkce.
Státní trh a jeho vlastnosti
V tržní i plánované ekonomice vyvolává snížení nákladů na určitý produkt v každém případě také zvýšení poptávky po něm, ale nabídka se chová úplně jinak, protože jeho objem není určován trhem, ale specializovanými plánovacími orgány. Objem dodávky v tomto případě zůstane nezměněn bez ohledu na to, jaká cena je aktuálně nabízena pro konkrétní produkt. Hlavní rozdíl mezi trhem a plánovanou ekonomikou je křivka nabídky což je ve velitelské ekonomice vertikální, zatímco v případě tržní ekonomiky se ukazuje jako regál.
Pokud se státní distribuční systém použije v případě omezení úlohy tržních sil, nemůže být rovnovážný požadavek a rovnovážná cena jednoduše přítomno, protože centralizovaný systém řízení není schopen včas reagovat na případné změny v nabídce a poptávce. Hospodářství se tedy nakonec vyznačovalo výrazným přebytkem nebo deficitem určitých produktů, zatímco všechny tyto nedostatky byly způsobeny pouze podceňováním významu trhu.
Deficit a nadbytek
Deficit nebo nadbytek určitých produktů vzniká nejen v případě plánované ekonomiky, ale může se také tvořit ve smíšené ekonomice, která je založena pouze na tržním mechanismu. Přebytek nebo nedostatek produktů vzniká v důsledku vládních zásahů do různých cenových procesů na současném trhu a tato situace nastane, pokud vláda začne zavádět určitý cenový limit pro různé typy produktů.
Nejvyšší cenový limit
Nejvyšší limit, nebo cenový strop, je maximální možná hodnota stanovená zákonem.Ve drtivé většině případů je tento ukazatel stanoven na určité úrovni, která je nižší než rovnovážná tržní cena. Takové chování je často charakteristické pro takzvanou sociální politiku, pokud jsou na základní statky uvalena omezení. V tomto případě je na trhu nedostatek jednoho nebo druhého produktu.
Jak to funguje?
Například z určitých důvodů je nabídka určitého potravinového produktu snížena, a to i přesto, že po něm stále existuje poměrně stabilní poptávka. Pokud stát nezasahuje do fungování tržních mechanismů, pak v takovém případě tyto změny okamžitě znamenají zvýšení tržní hodnoty, ale pokud je ze sociálních nebo politických důvodů stanoven cenový strop pro tyto produkty, nakonec dojde k deficitu, protože neexistuje rovnovážná cena návrhy.
Deficit samozřejmě negativně ovlivní náklady a povede k úplné nerovnováze a kolapsu trhu, v důsledku čehož se vůbec objeví tzv. Stínový trh. Jediným východiskem z této situace je racionalizace dodávek některých produktů na trh.
Nejnižší cenový limit
Toto je minimální hodnota určená vládou a je o jednu úroveň vyšší, než je rovnovážná cenová křivka. V případě, že stát zavede a stanoví hodnotu na určité úrovni, která je nad rovnováhou, bude hodnota nabídky určitého produktu na trhu výrazně převyšovat objem poptávky po něm. Na trhu se tak vytvoří přebytek produktů.
V podmínkách, kdy stát začíná zasahovat do procesu určování cen, nemůže trh tyto problémy zcela vyřešit, protože funkce rovnovážné ceny přestávají fungovat. Stát tedy bude muset při výrobě nadbytečných produktů tento problém vyřešit, aby vyloučil možnost nadprodukční krize v určitém odvětví hospodářství. V tomto ohledu, pokud nebude respektována podstata rovnovážné ceny, bude stát muset všechny tyto přebytky samostatně získat.
Ve drtivé většině případů se zavádí nižší cenový limit s cílem podpořit všechny výrobce nebo stimulovat výrobu určitých produktů.
