Vnitrostátní právní předpisy poskytují příležitost k prohlášení výzvu právníkovi. V trestním řízení Toto právo náleží všem účastníkům produkce. Kromě toho může vyšetřovatel ve fázi vyšetřování napadnout vyšetřovatele. V tomto případě se rozhodne. Zvažujeme pořadí a důvody pro napadení právníka v trestním řízení. 
Obecné informace
Trestní řád obsahuje taxativní výčet případů, v nichž je možné se domáhat napadnout obviněného v trestním řízení, státní zástupce nebo jiný účastník řízení.
Zkušební instituce je založena na přítomnosti obhájce v důsledku řízení. Bez ohledu na svou povahu dělá právníka zaujatým.
To neříkej soudní praxe napadnout právníka v trestním řízení - běžný výskyt. Tyto případy však nejsou izolované, úřady proto vytvořily společné přístupy k používání napadající instituce.
Důvody pro vyloučení obránce z výroby
Jsou stanoveny v článku 72 trestního řádu.
V trestním řízení, odmítnutí právníka Je povinné, je-li obhájce s vyšetřovatelem, soudcem, státním zástupcem, účastníkem případu, příbuzným. V tomto případě je zájem osoby zřejmý. Obránce zaujme pozici příznivou pro relativní. To zase může poškodit zájmy klienta.
Pokud dříve obhájce jednal v tomto případě na straně stíhání, tj. Vystupoval jako státní zástupce nebo vyšetřovatel, pak výzva Trestní právník musí jednat v zájmu klienta. To není možné, pokud dříve podporoval stíhání podezřelého. 
Pokud obránce dříve poskytoval (nebo v současnosti poskytuje) právní služby občanovi, jehož zájmy nejsou v souladu s postavením obviněného, pak se na něj rovněž vztahuje výzva
Trestní právník právo na ochranu několika osob. To je povoleno, pokud se zájmy klientů navzájem neodporují. Jinak musí být obránce pozastaven z výroby.
Odvolání proti právníkovi
V trestním řízení všechna jednání stran by měla být zdokumentována. Odstranění obránce z výroby není výjimkou.
Prohlášení z napadnout právníka v trestním řízení, vzorek který je uveden v článku vypracovaném v souladu s pravidly stanovenými CPC pro tyto dokumenty.
Musí být uveden název orgánu, kterému je určen, nebo postavení osoby oprávněné k posuzování takových žádostí (vyšetřovatel, státní zástupce).
Žádost musí obsahovat informace o žadateli. Může to být sám advokát.
Znění žaloby uvádí důvody napadení s odkazem na normy trestního řádu. Dokument je podepsán žadatelem osobně. 
Konflikt zájmů poradců a ředitelů
Otázka důsledků střetu zájmů osob zastoupených právníkem je v současné době sporná. Je právník vůbec napadnut nebo je osvobozen od poskytování služeb jednomu zmocněnci a kterému? V tom není shoda. V právních předpisech neexistuje obecný přístup k řešení této otázky.
Někteří odborníci se domnívají, že právník by měl být odstraněn z ochrany pouze jednoho z principálů.Například při uplatňování části 6 článku 49 trestního řádu se právníci řídí tím, že v případě nesrovnalostí v průběhu řízení je obhájce povinen informovat soud nebo zaměstnance, který vyšetřování provádí, a tuto skutečnost přímo obvinit. Spolu s tím by měl požádat o jeho osvobození od ochrany některého z principálů.
Jiní odborníci se domnívají, že tento přístup porušuje zásadu rovnosti účastníků produkce. V odůvodnění článku 72 uvádějí, že právní zástupce by měl být vyloučen z případu jako celku. Je třeba říci, že takový požadavek je obsažen v Kodexu chování EU pro právníky. Podle normativního aktu je advokát povinen ukončit žalobu v zájmu obou klientů, pokud si postavení těchto klientů navzájem odporují. 
S tímto přístupem také souhlasila moskevská advokátní komora. Toto společenství objasnilo, že advokát je povinen se v případě střetu zájmů obžalovaných obecně odvolat. A volba ve prospěch kterékoli z nich bude považována za neetickou.
Řešení problému na základě procesního práva
Podle čl. 72 odst. 3 části 72 článku je odmítnutí advokáta povinné, pokud poskytuje nebo již poskytl právní pomoc osobě, jejíž postavení není v souladu se zájmy žalovaného. Odstranění z ochrany jednoho z principálů v tomto případě nevyřeší problém střetu zájmů. Skutečností je, že i v tomto případě dojde k základu stanovenému v čl. 72 odst. 1 odst. 1 článku 72.
Hodnota požadavku na výzvu při střetu zájmů klientů
Předepisování právních předpisů o nutnosti odstranit právníka z případu má zvláštní smysl. Skutečnost je taková, že během výzvy je subjekt, kterému právník poskytl pomoc, chráněn před rizikem odhalení tajemství, výskytem eticky pochybných incidentů, když bude nucen promluvit proti obránci, kterému v minulosti důvěřoval. 
Současně požadavek čl. 72 odst. 3 části 1 článku 72 stanoví ochranu příkazců před situacemi, kdy jim bude občan pomáhat v souvislosti s předchozími vztahy a povinnostmi.
Je třeba si také pamatovat na samotného právníka, který bude výrazně zatěžován potřebou vystoupit proti bývalému řediteli a pravděpodobností obvinění z odhalení tajemství právníka.
Je třeba říci, že pokud právník zachovává své informace v tajnosti, neexistuje žádná záruka, že znalost určitých informací nebude mít vliv na volbu taktiky obrany.
Situace v praxi
Jak ukazuje analýza mnoha případů, vyšetřovatelé se rozhodují napadnout obránce pouze ve vztahu k jednomu z hlavních představitelů. Na takovéto žaloby se často odvolávají samotní právníci, kteří nesouhlasí s důvody pozastavení.
Soudy zase uznávají protiprávnost takových rozhodnutí a nevyhodnocují je negativně. To vše významně komplikuje soudní řízení a brání normálnímu výkonu jeho povinností právníkem. 
Zdá se, že v takových případech musí sám advokát podniknout aktivní kroky. Zejména jde o skutečnost, že ve své žalobě musí jasně a jasně uvést, že k odstranění musí dojít z celého případu jako celku.
Samozřejmě není takové situaci vždy možné zabránit. Konflikt zájmů je často znám pouze soudu. Odmítnutí žádosti o napadení, následné odvolání tohoto rozhodnutí negativně ovlivňuje průběh procesu.
