V trestním řízení má obhájce obžalovaného / obviněného velkou odpovědnost. Art. 53 Trestní řád zajišťuje klíčová práva právníka. Dokáže je realizovat již v počáteční fázi vyšetřování - před prvním výslechem. Uvažujme podrobněji Art. 53 Trestní řád v poslední revize. 
Základní práva obránce
Jsou pevné h. 1 lžíce. 53 Trestní řád. Jak je uvedeno v normě, obránce může:
- Setkání s klientem v souladu s odstavcem 3 odstavce 4 části 46 článku a odstavcem 9 odstavce 4 47 trestního řádu.
- Shromažďujte důkazy, poskytujte je pověřeným zaměstnancům a soudu. Postup pro provedení těchto akcí je stanoven v části 3 čl. 86 kodexu.
- Přitáhnout odborníka na základě čl. 58.
- Buďte přítomni na starosti klienta.
- Účastnit se výslechů, jiných vyšetřovacích opatření prováděných v souvislosti s obviněným / podezřelým nebo právníkem samotným nebo na jeho žádost.
- Seznámit se s obsahem protokolu o zadržení, vyšetřovacích opatřeních, zákonem o výběru preventivního opatření, další dokumentací, která je klientovi předložena (měla by být předložena).
- Vyhlásit výzvy, petice.
- Na konci vyšetřování se seznamte s materiály případu, pořizujte kopie, výpisy v libovolném objemu.
- Zúčastněte se soudních jednání v každém případě (první, odvolání atd.).
- Na projednávání stížností se podílejí odvolání proti jednáním / nečinnosti / rozhodnutím soudu, státní zástupci, vyšetřovatelé / vyšetřovatelé a jejich vedoucí.
- Implementovat jiné metody ochrany, které nejsou zákonem zakázány.
Zvláštní práva
Jak nainstalovat h. 2 lžíce. 53 Trestní řád, právník zapojený do vyšetřovacího řízení může:
- poskytnout klientovi stručnou radu;
- formulovat písemné komentáře k úplnosti a přesnosti protokolu;
- klást otázky dalším vyslýchaným občanům (se souhlasem vyšetřovatele / vyšetřovatele).
Tyto činnosti se provádějí za přítomnosti zaměstnance vyšetřovací jednotky nebo vyšetřovacího orgánu. Podle h. 2 lžíce. 53 Trestní řád, zaměstnanec oprávněný k provedení vyšetřovacího řízení má právo vznést otázku obhájce. Přitom však musí zaznamenat problém do zápisu. 
Omezení
Ve třetí části Art. 53 Trestní řád je zakázáno zveřejnění informací o předběžném vyšetřování, které se dozvěděl v rámci své účasti na obhajobě, advokátem. Za porušení důvěrnosti údajů odpovídá osoba v souladu s § 310 trestního zákona.
Je třeba poznamenat, že trest obžalovaného za zpřístupnění informací nastane, pouze pokud byl na něj předem upozorněn způsobem stanoveným v článku 161 trestního řádu.
Komentář k čl. 53 Trestní řád
Právo advokáta na první důvěrné setkání s klientem vzniká před prvním výslechem, o kterém je zaměstnanec, který řízení vede, povinen jej oznámit. Setkání obžalovaného s podezřelým není časově omezené. Konverzace probíhá soukromě s klientem.
Tento příkaz umožňuje žalované straně vyvinout legitimní taktiku pro následné akce.
Setkání s klientem se koná na základě příkazu vydaného k provedení případu. Výkon práva na první důvěrné datum nezávisí na uvážení zaměstnance, který řízení vede.
Proving
V odstavci 2 hodiny 1 lžíce. 53 Trestní řád existuje odkaz na článek 86 kodexu. Tato norma je uvedena v kapitole „Důkaz“. V ustanovení části 3 normy jsou stanoveny způsoby shromažďování důkazů obhájcem:
- Získání dokumentace, položek, dalších informací.
- Provádění průzkumů občanů s jejich souhlasem.
- Poptávka po vlastnostech, osvědčeních, jiných dokladech od organizací vyžadovaných k poskytnutí požadovaných dokumentů (jejich kopie).
Shromážděné materiály však nebudou považovány za důkazy, dokud nebudou předloženy do případu. Za tímto účelem se obránce řídí článkem 86 a Art. 53 Trestní řád, převádí položky, doklady a další informace vyšetřovacímu úředníkovi / vyšetřovateli. Poté jsou materiály vyhodnoceny z hlediska relevance a přípustnosti. S pozitivním závěrem pověřeného zaměstnance jsou k věci připojeni. 
Zapojení odborníků
Ve fázi vyšetřování může být nutné zapojit do provádění procesních opatření upravených CPC odborníka. Je občanem se zvláštními znalostmi. Obránce má právo podat petici vyšetřovateli / vyšetřovateli / soudu.
Seznámení s případovými materiály
V Art. 53 Trestní řád konsoliduje se relativně samostatný soubor schopností obhájce týkající se získávání informací o vyšetřování. Kromě toho se až do ukončení této fáze řízení nemůže advokát seznámit s materiály, které mají být doplněny. Obránce má přístup pouze k nejdůležitějším vyšetřovacím dokumentům, které přímo souvisejí s trestním stíháním klienta.
Po dokončení vyšetřování může právník obdržet všechny materiály produkce, bez výjimky, ke studiu. V případě potřeby na základě Art. 53 trestního řádu, má právo pořizovat výpisy a kopie (na vlastní náklady) v jakémkoli množství.
Zachování důvěrnosti vašich informací
V Art. 53 Trestní řád Obránce je varován. Norma zakazuje zveřejňování informací, které jsou právníkovi známé v souvislosti s účastí na řízení. Trestní odpovědnost za porušení důvěrnosti údajů by měla být předem upozorněna.
Je zakázáno přinášet technická zařízení pro záznam videa, zvukové nahrávky k datu s klientem ve vazbě.
Obhájce může současně přivést fotoaparát, počítač, kopírovací zařízení výhradně k vytvoření kopií materiálů z případu na území instituce, kde je podezřelý / obviněný zadržován. Advokát může používat tato technická zařízení v oddělené místnosti v nepřítomnosti klienta. 
Art. 53 Trestní řád: střet zájmů
Situace, ve kterých dochází ke střetu zájmů osob zastoupených právníkem, jsou podmíněně rozděleny podle věcného složení. Advokát může hovořit jménem:
- dva klienti;
- obžalovaný a oběť;
- obviněný / podezřelý a svědek.
Kromě toho může dojít ke střetu zájmů mezi obhájcem a klientem. Podívejme se stručně na každý případ.
Protirečení zájmů dvou klientů
Svědectví obžalovaného / podezřelého odráží linii jeho vlastní obrany. Advokát nemůže současně podporovat dvě konkurenční verze incidentu.
Pokud se obžalovaní dohodnou na stíhání, nedochází k žádnému střetu zájmů.
Klasický konflikt nastane, pokud se oba obžalovaní snaží odhalit jeden druhého pro své vlastní ospravedlnění. V takové situaci by měl být napaden právník, který tyto osoby chrání.
Funkce kontroly přítomnosti / nepřítomnosti střetu zájmů
Městský soud v Moskvě vystoupil k otázce identifikace rozporů. Podle jeho pozice by ověření přítomnosti / neexistence střetu zájmů klientů mělo provádět výhradně vyšetřující orgány. Soud zase nemůže v rámci zkoumání stížností na jednání zaměstnanců ohledně napadení právníkem prokázat existenci rozporů. Toto stanovisko je způsobeno skutečností, že ověření je možné pouze na základě vyhodnocení shromážděných důkazů, a tyto kroky nespadají do pravomoci soudu v přípravném řízení. 
Podle některých odborníků je tento přístup chybný.Odborníci tento závěr odůvodňují tím, že existenci střetu zájmů nelze zjistit ve shromážděných důkazech, ale přímo v odůvodněném rozhodnutí vyšetřovatele, podle kterého je stížnost podána.
Časový faktor
Pokud právník dříve poskytl právní pomoc subjektu, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy klienta, právní pomoc v současnosti poskytuje, je proti němu vznesena námitka. Odpovídající pravidlo je zakotveno v prvním odstavci části 1 normy CPC.
Pokud bude právník následně chránit osobu, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy předchozího klienta, pak je nemožné napadnout na žádost obžalovaného / podezřelého z minulosti.
Stojí za zmínku, že v praxi existují docela neobvyklé případy. Například v jednom z případů byl přidělen obránce zastupující 2 občany za sebou, kteří zase v různých řízeních společně prošli obětí a obviněným. Důvodem trestného činu bylo spáchání dřívějších útoků obětí na obviněného.
Podle ustanovení odstavce 3 části 72 odstavce 1 článku trestního řádu je faktorem, který vylučuje účast právníka v trestním řízení, poskytnutí právní pomoci subjektu, jehož zájmy nejsou v souladu se zájmy obviněného. Zároveň nezáleží na tom, jakým způsobem byla pomoc vyjádřena, byla poskytnuta v této či jiné věci.
Konflikt zájmů obviněného a oběti
Identifikace rozporu mezi těmito účastníky produkce není doprovázena zvláštními obtížemi. Svědectví a chování oběti trestného činu jako celku se podle zákona vztahují na stíhání. Současná ochrana podezřelého a zastoupení zájmů oběti se tedy stává nepřirozenou. 
Zájmy svědka a obviněného
Při analýze tohoto problému je vhodné odkázat na jedno z rozhodnutí městského soudu v Moskvě. Ve svém rozhodnutí soud poznamenal, že odstavec 72 části 72 článku trestního řádu nestanoví možnost napadnout právníka zastupujícího zájmy svědka, který zase není v souladu s postavením podezřelého / obviněného. Mezitím je vyloučení obránce z procesu v této situaci stále možné.
Městský soud v Moskvě ve svém rozhodnutí vysvětlil, že podle článku 189 trestního řádu se může svědek dostavit k výslechu právníkovi. V souladu s tím bude právník požívat práv zakotvených v čl. 53 zákoníku, který upravuje pravomoci obhájce. Z doslovného porozumění právu se právní postavení právníka rovná postavení právníka.
Ustanovení čl. 72 odst. 3 části 1 tohoto článku zároveň stanoví zákaz účasti obhájce v řízení, pokud již dříve poskytoval nebo v současné době poskytuje právní pomoc subjektu, jehož zájmy nejsou v souladu se zájmy osoby, kterou zastupuje.
Konflikt zájmů klienta a právníka
Vysvětlivky k této otázce jsou uvedeny v definici COP z 11. září 2010. Soud uvedl, že právo obžalovaného na obhajobu nebo za pomoci právníka podle svého výběru nebylo považováno za bezpodmínečné. Možnost poskytovaná zákonem neznamená výběr jakéhokoli občana podle uvážení, včetně, aniž by byly vzaty v úvahu okolnosti vylučující účast této osoby na produkci. 
Účelem samotného ustanovení, že se právník nemůže účastnit řízení, pokud se předtím ve stejném případě podílel na postavení svědka, je vyloučit závislost činnosti advokáta v daném případě na jeho předchozích jednáních spáchaných v jiné funkci. Tím je zajištěno dodržování klíčových zásad soudního řízení.