Zajištění pohledávky v občanském soudním řízení je povoleno od okamžiku podání příslušné žádosti (petice). Toto ustanovení je obsaženo v Art. 139 GPC. Dále se podrobněji zabýváme tím, jak je implementována bezpečnost reklamace, zrušení bezpečnosti reklamace. 
Obecné informace
Ve vztahu k žalující straně, žalovanému a třetím osobám zapojeným do řízení jsou povolena opatření k zajištění nároku. Soudce je přijímá na žádost zúčastněných stran. Podle čl. 139 (na rozdíl od článku 133 dříve existujícího občanského soudního řádu) nemůže úředník pověřený posuzováním sporu z osobní iniciativy provádět bezpečnostní opatření. Prokurátor se rovněž vztahuje na účastníky řízení. Podle části 2 čl. 45 občanského soudního řádu má rovněž právo podat žádost o zajištění nároku.
Kontroverzní okamžik
Zajištění reklamace (vzorek petice je uveden v článku) je poskytována ve fázi výroby. Na legislativní úrovni neexistuje žalovaný protinávrh. Mohl podat protinávrh, aby zajistil nárok. V takovém případě přestane být obžalovaným. Při podání protinávrhu se jistota bude vztahovat k věcnému nároku vůči osobě, která předložila původní nárok. Je třeba poznamenat, že během posuzování se objeví nový spor. Cílem nezávislého nároku bývalého žalovaného je zajištění nároku, který nesouvisí s původními nároky. Soud nemůže v rámci jednoho řízení posoudit dva odlišné případy. V tomto ohledu by bylo nerozumné hovořit o právu žalovaného podat takový nárok. Bylo by rozumné považovat poskytování kolaterálu za realizaci nároku na:
- Bilaterální požadavek.
- Nároky žalovaného nebo žalobce vůči třetí straně.
- Tripartitní požadavek a tak dále.
Protinávrhová podpora v občanském procesu tedy může nastat, pokud bude jeho provádění zaměřeno na ochranu práva protistrany ve vztahu ke stejnému nároku.
Prezentační funkce
Po podání žaloby může být záruka provedena samostatně - jak je uvedeno přímo v obsahu původního nároku. Podle občanského soudního řádu může tento soud podat návrh. Předpokládá se, že bude fungovat jako prohlášení o zajištění. V právních předpisech však na to neexistuje žádný přímý odkaz. Zabezpečení pohledávky mohou být prohlášeny osobami účastnícími se řízení, ústně, přímo během jednání. Tato aplikace je zaznamenána v minutách.
Záchvaty
Při výkonu soudních rozhodnutí (rozhodnutí) a předcházení pravděpodobným důsledkům v případě nedodržení soudních příkazů poskytuje občanský soudní řád seznam příslušných nástrojů. Mezi předběžná opatření patří zejména zabavení majetku, který patří žalovanému, majetku, který má v držení, nebo jiných osob. Tento nástroj je v čl. 140, s. 1, část 1.
Takové zabezpečení pohledávky je považováno za nejběžnější. Jeho provedení působí jako integrální prvek v řízení o sporech, jehož předmětem je obžalovaný nebo jinak skrytý majetek. Záchvat je považován za dočasné opatření. Splňuje potřebu realizace pravděpodobné následné konfiskace možná nelegálně získaného majetku.Poskytnutí občanského nároku na navrácení peněz od žalovaného se používá k zabránění pravděpodobnosti vyhnutí se povinnosti zaplatit imputovanou částku. V souladu s rozhodnutím soudního orgánu lze použít i zatčení peněz obžalovaného, ať už jsou kdekoli. 
Zákaz akcí
Na základě rozhodnutí oprávněného subjektu a zabránění škodám, které mohou být způsobeny osobě, která uplatňuje majetkové nároky v rámci pohledávky, může jistota znamenat omezení chování žalovaného. Zákaz akcí je stanoven v čl. 140, s. 2, část 1 občanského soudního řádu. Při rozhodování o poskytnutí takovéhoto tvrzení je důležité konkrétně uvést ty akty chování, které nejsou pro žalovaného přípustné.
Klasifikace zakázaných akcí
Jsou rozděleny do dvou kategorií: právní a faktické. Ty zahrnují ty, jejichž cílem je změnit vzhled a vnitřní stav nemovitosti, její funkční účel. Například soud může zakázat výstavbu nebo demolici budovy, provádět finanční transakce na účtu, umisťovat komunikaci na sporném místě atd. Mezi právní kroky patří ty, které mohou přispět ke změně právního stavu majetku, protože jsou ve vlastnictví někoho jiného a patří někomu jinému. Například soud může zakázat zatěžování věcí povinnostmi, převádět je na třetí strany atd. Při rozhodování by měly být zákazy formulovány tak, aby právní povaha zákazu byla okamžitě jasná. Kromě toho by se měly hodit do rámce stávajících právních kategorií a pojmů, které jsou v právních předpisech přítomny. Například formulace může být následující: nepřijatelné je převzetí závazku, převádění věcí, zatížení atd. 
Zákazy pro třetí strany
Jsou instalovány v čl. 140, odst. 3, odst. 1. Žaloby, které soud může zakázat, se týkají předmětu sporu. Mezi ně patří mimo jiné převod majetku na žalovaného nebo plnění závazků ve jeho prospěch. Toto opatření zabezpečení je také spojeno s uložením majetku, hotovostí na účet, zabavením. Například v posledně uvedeném případě je zakázáno dávat žalované jakékoli částky - k plnění povinnosti vkladu ve svůj prospěch. Účelem těchto opatření je zabránit vzniku nepříznivých následků pro žalobce, zejména v souvislosti se změnami právního stavu majetku. V praxi platí zákaz zákazu plnění povinností Art. 307, Část 1 občanského zákoníku, ale i další podmínky. V rámci administrativně-právních vztahů tedy není povoleno vydávat rozkaz k bytu. Tento zákaz je určen místní správě.
Ukončení prodeje majetku
Základem pro uplatnění takové jistoty pro pohledávku je zrušení jistoty pro pohledávku týkající se zařazení věcí do soupisu. To je případ, pokud byl majetek dříve zabaven a byl zahájen jeho prodej. Po podání žaloby, která ho má vyloučit ze seznamu, je však tento postup ukončen. 
Pozastavení vymáhání v souladu s výkonným dokumentem
Toto opatření je uvedeno v čl. 140 odst. 5 část 1. Jeho provedení se provádí na žádost zúčastněné osoby. Může to být sám žalobce, jiný účastník případu nebo jiný oprávněný subjekt. Použití této metody brání jednání oprávněné osoby, jehož cílem je přímým (nezpochybnitelným) způsobem získat přiměřenou částku peněz před soudem, který rozhoduje v řízení o napadení exekučního nebo jiného dokumentu, který zahrnuje:
- Dohody (nebo jejich kopie) o vydání platby výživného, notářsky ověřené.
- Závěry komisí zvažujících pracovní spory.
- Úkony orgánů, které provádějí kontrolní a dozorčí činnost, při vymáhání peněžních částek s připojením cenných papírů, s bankovkami banky nebo jiné úvěrové organizace, kde je otevřeno vypořádání nebo jiný účet dlužníka; úplné nebo částečné nedodržení požadavků těchto oprávněných subjektů z důvodu nedostatku finančních prostředků na účtu žalovaného na splacení závazku.
- Akty soudů, jiných instancí a úředníků ve věcech týkajících se správních deliktů.
Další funkce
Seznam prozatímních opatření stanovených v právních předpisech se nepovažuje za vyčerpávající. Soudní orgán má schopnost zavést určité metody v rámci norem s maximální přiměřeností a účinností. V tomto případě je třeba vzít v úvahu skutkové okolnosti případu a podstatu sporného právního vztahu. K dosažení tohoto cíle stanoví právní předpisy, že soudní orgán použije při posuzování jednoho případu několik prozatímních opatření a provádí je samostatně.
Činnosti soudního vykonavatele
Při provádění prozatímních opatření týkajících se zabavení majetku a jeho zařazení do soupisu je jednou z naléhavých otázek rozsah autority úředníka. Zejména se jedná o to, zda soudní vykonavatel může nezávisle určit kroky, které musí provést, aby vykonal rozhodnutí soudu, včetně konkrétního stanovení těch věcí, které by měly být zatčeny. V důsledku toho vyvstává další otázka: zda je nutné v aktu o provedení prozatímního opatření uvést formu zahrnutí do soupisu konkrétního majetku. Právní postavení, která v těchto otázkách existují, jsou následující.
Volba předběžného opatření a určení exekučních opatření, která musí být přijata k jeho provedení, spadá do pravomoci soudce, ale nikoli soudního vykonavatele. Je to proto, že majetek není zabaven soudní vykonavatel splnit požadavky v souladu s rozhodnutím oprávněného orgánu. Toto opatření používá soud k zajištění nároku. Zákon musí uvádět konkrétní vlastnost, která bude zahrnuta do inventáře (je na ní zabavena).
