V roce 2013 zaměstnanci Oxfordské univerzity předpovídali, že v příštích 10 letech bude automatizováno 47% pracovních míst. V roce 2019 dosáhla nezaměstnanost ve většině vyspělých zemí rekordních minimů a odborníci začali hovořit o posunu trendů směrem k poskytování „dobrých“ pracovních míst lidem. To zase vyvolává obavy, že nyní bude blahobyt pracovních sil určován nulovými pracovními smlouvami, podle kterých zaměstnavatel neposkytuje zaměstnancům žádné záruky ohledně jejich trvalého zaměstnání.
Odborníci zkoumají vliv délky pracovního týdne na duševní stav člověka
Osoba, která má zaměstnání, má oproti nezaměstnané určité psychologické výhody. Jeho sebeúcta stoupá, podílí se na společenském životě. Vyvstává však otázka: „Existuje limit, kdy se tyto výhody odepisují?“ Měli bychom mít „dobrou“ práci, nebo je lepší dělat nějakou práci?
Cílem nové studie University of Cambridge bylo zjistit, zda existuje minimální počet hodin, ve kterém se naplňuje výhoda zaměstnání.
Výhody práce
Odborníci zkoumali údaje z dlouhodobé studie o domácnostech ve Velké Británii, jejímž účelem bylo zjistit, jaký vliv má počet hodin, které lidé stráví v práci, na jejich duševní zdraví a celkovou spokojenost se životem. V letech 2009 až 2018 se experimentu zúčastnilo více než 70 tisíc obyvatel Velké Británie. Výsledkem bylo zjištění, že přítomnost práce přímo ovlivňuje zlepšení duševního zdraví člověka.
I když člověk pracuje méně než hodiny týdně, má o 30% menší pravděpodobnost problémů s duševním zdravím. Je zvláštní, že neexistuje žádný velký rozdíl mezi úrovní spokojenosti s jejich životy pro ty, kteří tráví 8 hodin týdně v práci a těmi, kteří mají 40 hodinový pracovní týden. Autoři studie se proto domnívají, že z hlediska zajištění normálního psychického stavu stačí, aby člověk pracoval 8 hodin týdně.
Vědci říkají: „Máme podrobné pokyny pro dávkování všeho od vitamínu C po hodiny spánku, abyste se cítili dobře. Víme, že nezaměstnanost způsobuje obrovské poškození duševního zdraví, nepříznivě ovlivňuje charakter, schopnost řídit volný čas a pocit kolektivismu. Nyní máme navíc představu o tom, kolik času musíte být v placené práci, abyste z toho získali psychosociální výhody. ““
Práce je věcí volby
Mnoho lidí má neuvěřitelně dlouhý pracovní týden. Ve skutečnosti to nezvyšuje produktivitu. Tato informace představuje výzvu pro výzkumné pracovníky, aby určili optimální pracovní dobu z hlediska především produktivity práce.
Delší pracovní týden má řadu negativních důsledků pro lidské zdraví. Toto je zvýšené riziko srdečních chorob a stresu a úzkosti. Vyvstává legitimní otázka: nakolik užitečné nebo škodlivé pro zdraví je tato úroveň pracovní zátěže, kterou dnes zažíváme?
Slavný britský ekonom John Maynard Keynes řekl, že v budoucnu budeme mít dost volného času a práce bude spíše záležitostí volby než nutnosti.
Vědci z Cambridge aktivně podporují myšlenku zkrácení pracovní doby: „V blízké budoucnosti se všichni staneme svědky toho, že umělou inteligenci, obrovské datové pole a roboty nahradí většinu práce lidí. Pokud nebude dost práce pro každého, kdo chce pracovat na plný úvazek, budeme nuceni přezkoumat stávající standardy. To znamená, že pracovní doba bude přerozdělena tak, aby každý z nás mohl mít prospěch z našeho duševního zdraví, i když každý v souhrnu musí pracovat méně. “
Krátký pracovní týden
Jak bude vypadat celkový stav věcí, když každý bude pracovat mnohem méně týdně? Vědci navrhli jako odpověď na tuto otázku řadu politických myšlenek: od pracovního týdne s 5 dny volna do významného zvýšení počtu a délky dovolené. Například pro každý měsíc práce mohou být poskytovány dva měsíce dovolené.
Není překvapením, že vědci vidí výhody tohoto přístupu v rovnováze mezi pracovním a osobním životem, zvýšenou produktivitou práce a sníženým tokem dopravy do práce az práce.
Zároveň existují určitá rizika. Především jsou spojeny s velkým rozdílem v příjmech pro ty, kteří pracují na plný úvazek, a pro ty, pro něž je snížena. Podle vědců by proto otázka snižování pracovní doby měla být stanovena na legislativní úrovni.