Celním režimem se rozumí soubor podmínek a požadavků, postup pro použití příslušných cel, daňových poplatků, zákazů zboží, jakož i jejich status pro celní účely. Tato definice je uvedena v čl. 4 TC TC. Přímo o jejich typech je uvedeno v čl. 202 TC TC. O nich se budeme bavit v dalším článku.
Cíle a typy
Vzhledem k propuštění zboží do různých celních režimů prováděných na celních úřadech jsou stanoveny tyto cíle:
- Postup při přepravě zboží přes hranice, v závislosti na místě určení.
- Podmínky pro jeho umístění a přijatelné použití.
- Práva a povinnosti příjemce.
Zákon stanoví takové typy celních režimů, jako jsou:
- Exportovat
- Uvolnění pro spotřebu (domácí).
- Tranzit.
- Sklad
- Zpracování na celním území.
- Zpracování mimo celní území.
- Znovu importujte
- Znovu exportujte.
- Dočasný vývoz.
- Bezcelní obchod.
- Tolerance
- Zničení.
- Bezcelní pásmo.
- Zdarma sklad.
- Odmítnutí ve prospěch státu.
- Zvláštní celní režim.
Zvažte hlavní charakteristiky některých z nich samostatně.
Uvolnění pro spotřebu (domácí)
Relevantní informace jsou uvedeny v kap. 30 TC TC a Ch. 17 zákona „o celní regulaci v Ruské federaci ao změně některých zákonů“ č. 289-ФЗ (dále jen - zákon č. 289-ФЗ). Problematikou pro domácí spotřebu se rozumí postup, do kterého je zboží zahraniční výroby umístěno a který se bez omezení uplatňuje na celní úrovni.
Mezi rysy celních režimů patří přítomnost podmínek, jako jsou:
- Platba při dovozu cel, poplatků za daň, v případě, že tyto nebo jiné výjimky nejsou poskytovány.
- Dodržování zavedených omezení a zákazů.
- Dostupnost dokumentárních informací potvrzujících skutečnost, že při používání ochranných, vyrovnávacích a antidumpingových opatření jsou dodržována omezení.
- Pokud je zboží propuštěno do tohoto režimu celními orgány států, které jsou členy CU, dovoz do Ruska nezajišťuje odpovídající opětovné umístění.
Deklarant zaplatí clo, daňové poplatky za zboží propuštěné do příslušného režimu od začátku registrace celního prohlášení, které mu bylo předloženo. Tato povinnost je splněna v následujících případech:
- Při odečtení peněz z účtu plátce, včetně prostředků přidělených na platbu cel a poplatků za použití bankomatů a terminálů.
- Při vydělávání peněz u pokladny v celnici nebo při platbě v hotovosti prostřednictvím bankomatů a terminálů.
- Při započtení proti zaplacení cel a poplatků, nadměrně zaplacené a vybrané prostředky na cla a daňové poplatky. Pokud je započtení provedeno z podnětu plátce, pak po obdržení objednávky započtení celními orgány.
- Při započtení proti zaplacení cel, daní, záloh nebo zajištění.Pokud je započtení provedeno z podnětu plátce, pak po obdržení objednávky započtení celními orgány.
- Při započtení proti zaplacení cel jsou daňové poplatky, které platí banka nebo jiný úvěr, jakož i pojišťovna podle bankovní záruky nebo ručitele v souladu s příslušnou dohodou.
- Při připsání peněz na účet, pokud byly vráceny platby za zboží, za které nebyly zaplaceny poplatky ani daňové poplatky, jakož i na náklady majetkového zajištění plátce daní a poplatků.
Exportovat
To je podrobně popsáno v kap. 31 TC TC a Ch. 18 zákona č. 289-FZ. Celním režimem pro vývoz zboží se rozumí režim, který spočívá ve skutečnosti, že výrobky vozidla jsou vyváženy mimo území vozidla za účelem jejich trvalé přítomnosti na tomto území trvale. Zákon umožňuje, aby bylo do tohoto režimu propuštěno zboží, které bylo dříve propuštěno do dočasného vývozu nebo ke zpracování mimo celní území, aniž by bylo předloženo. Uvolnění produktů, na které se vývozní cla nepoužívají, se uskuteční do 4 hodin po registraci prohlášení, pokud byly současně předloženy nezbytné doklady.
Tranzit
Informace o tomto postupu jsou uvedeny v kap. 32 TC TC a Ch. 19 zákona č. 289-FZ. Celním tranzitem se rozumí režim, ve kterém je zboží přepravováno pod kontrolou celních orgánů, jakož i přes území země, která není členem celní unie, od orgánu odeslání (celního úřadu) k příslušnému orgánu místa určení bez placení cel nebo poplatků. Kromě opatření používaných v postupu technického a mimotarifního vypořádání.
Období tranzitního režimu stanoví celní úřad při odeslání podle standardní doby přepravy, přičemž se bere v úvahu druh a možnosti přepravy, trasa, další přepravní podmínky, jakož i pracovní doba řidiče, avšak nepřesahující lhůtu. Toto období je dva tisíce kilometrů za měsíc.
Celní sklad
Právní rámec je stanoven v Ch. 33 TC TC a Ch. 20 zákona č. 289-FZ. Celní sklad je postup, při kterém je zboží zahraničního původu po určitou dobu skladováno pod celním dohledem bez vybírání cel, poplatků za daň a bez opatření k necelnímu vypořádání. V tomto případě se mohou vztahovat různé produkty, s výjimkou následujících:
- Ti, jejichž trvanlivost nebo prodej je méně než 180 dní.
- Ty jsou uvedeny v rozhodnutí Komise CU.
Pod celní sklad může být umístěno zboží, které bylo předtím v celním řízení v jiném režimu. Mohou to být také produkty zámořské výroby, které jsou umístěny do skladu s cílem pozastavit činnost v jiném řízení nejpozději 180 dnů před koncem příslušného období.
Zpracování v celním řízení
O tomto postupu se můžete dozvědět od Ch. 34 TC TC a Ch. 21 zákona č. 289-FZ. Celní režim zpracování na celním území je proces, při kterém se zboží zahraničního původu používá v určitých dobách k provádění operací na celním území celní unie s podmíněným osvobozením od cel, poplatků za daň a bez zvláštních regulačních opatření pro další vývoz zpracovaných produktů.
Období, během kterého je nutné zboží zpracovat, stanoví osoba, která příslušné povolení získala. Ale nesmí přesáhnout 3 roky. Konkrétní období je dohodnuto s celními orgány při posuzování žádosti o povolení ke zpracování.
Zpracování mimo celní území
Právní rámec je obsažen v Ch. 35 TC TC a Ch. 22 zákona č. 289-FZ. Toto zpracování je postup, který spočívá ve skutečnosti, že zboží vozidla je vyváženo z celního území za účelem zpracování během určitého období po osvobození od cla a bez opatření netarifní regulace za účelem dalšího dovozu zpracovaných produktů na celní území vozidla.Maximální doba zpracování je 2 roky.
Tolerance
Informace o dočasném dovozu naleznete v kap. 37 TC TC a Ch. 26 zákona č. 289-FZ. Rozumí se to jako postup, kdy se zboží zahraniční výroby používá v celním řízení po určitou dobu s úplným, částečným nebo podmíněným osvobozením od placení cel, daňových poplatků a bez zvláštních regulačních opatření s jejich následným umístěním zpět na vývoz. Období dočasného dovozu stanoví celní orgány na základě předloženého prohlášení a sledovaných cílů. Nemůže však být delší než dva roky.
Dočasný vývoz
Právní rámec je obsažen v Ch. 38 TC TC a Ch. 27 zákona č. 289-FZ. Dočasným vývozem se rozumí postup, při kterém se výrobky vozidla vyvážejí a používají po určitou dobu mimo vozidlo, s osvobozením od placení cla, jakož i bez zvláštního předpisu za účelem dalšího umístění pro zpětný dovoz.
Znovu importujte
Informace o zpětném dovozu jsou uvedeny v kap. 39 TC TC a Ch. 28 zákona č. 289-FZ. V rámci tohoto režimu se zboží, které bylo dříve vyvezeno z celní unie, opět dováží v období stanoveném celním kodexem a bez zaplacení cel, daňových poplatků nebo bez použití zvláštních opatření pro vypořádání.
Znovu exportujte
Informace o tom jsou uvedeny v kap. 40 TC TC a Ch. 29 zákona č. 289-FZ. Zpětným vývozem se rozumí celní řízení, při kterém se zboží, které bylo dříve dovezeno na toto území, nebo výrobky po zpracování zboží, vyvezou z tohoto území bez účtování dodatečného poplatku nebo s vrácením částky cla, daňových poplatků zaplacených při dovozu.
Bezcelní obchodování
Právní základ pro tento druh celního režimu je stanoven v kap. 41 TC TC, jakož i Ch. 30 zákona č. 289-FZ. Bezcelní obchodování se vztahuje na odpovídající postup, pokud se zboží prodává v maloobchodě v bezcelních obchodech jednotlivcům, kteří cestují mimo území celní unie bez placení cel, poplatků za daň a použití zvláštních regulačních opatření.
Zničení
Právní rámec představuje ch. 42 TC TC, stejně jako Ch. 31 zákona č. 289-FZ. Zničení se rozumí postup, který spočívá v tom, že zboží zahraniční výroby je zničeno bez placení cel, poplatků za daň a uplatňování zvláštních regulačních opatření pod dohledem celního orgánu.
Popření ve prospěch státu
Informace o odmítnutí ve prospěch státu lze nalézt v kap. 43 TC TC a Ch. 32 zákona č. 289-FZ. Jedná se o postup, který spočívá v tom, že zboží zahraničního původu je převedeno do vlastnictví státu, který je členem celní unie, a to bez jakýchkoli nákladů, jakož i bez placení cel, daňových poplatků a netarifních regulačních opatření. V tomto případě je bývalý majitel právně odpovědný za poskytnuté zboží.
Zvláštní celní režim
Informace o tom jsou uvedeny v kap. 33 zákona č. 289-FZ. Tento postup určuje podmínky a požadavky na používání a nakládání s určitým zbožím, které jsou stanoveny Komisí CU. Dováží se a vyvážejí bez uplatňování cel, daní nebo jiných opatření proti vypořádání.
Závěr
Znalost specifik různých druhů celních režimů přispívá k úspěšné realizaci obchodních operací v zahraničním obchodu. Bez tohoto není možné ani vyplnit prohlášení a vypočítat přesnou částku stanovených plateb. Před provedením příslušné transakce byste proto měli pečlivě prostudovat tato ustanovení celních předpisů a seznámit se s podmínkami a požadavky stanovenými pro vybraný druh celního režimu.
