Co je hamburgový účet? Pokud nevíte skutečný příběh vzhledu této okřídlené fráze v ruštině, můžete předložit tolik různých verzí, kolik chcete, a žádná z nich nebude pravdivá. Mezitím se slovní oběh, pevně ustavený v naší řeči, zrodil relativně nedávno. Toto je vzácný případ, kdy máme příležitost pojmenovat přesné datum výskytu frazeologie.
Původ frazeologie
Výraz „hamburgský účet“ vstoupil do každodenního života díky sovětskému spisovateli a publicistovi Viktoru Borisovičovi Šklovskému. V roce 1928 byla vydána sbírka esejí a poznámek, kde autor jako literární kritik analyzuje tvůrčí činnost jeho současníků - spoluautorů. Autor hodnotí díla Yu Oleshy, M. Gorkyho, Vs. Ivanov, V. Khlebnikov, M. Zoshchenko, O. Mandelstam, M. Bulgakov, S. Yesenin, A. Tolstoy, V. Mayakovsky a mnoho dalších.
Shklovského kniha „Hamburg Account“ obsahuje podobenství o ruských atletech, kteří vystupovali v cirkusové aréně. Pro veřejnost byly boje v klasice nebo, jak se také říkalo, francouzský zápas krátké a plánované předem, byly spíše orientační a umělecké než sportovní povahy. Ale jednou ročně cestovali sportovci do německého Hamburku, kde se v jedné z restaurací uzavřených pro diváky konaly soutěže o identifikaci skutečného šampiona. Je zřejmé, že význam frazeologie „hamburgský účet“ odpovídá synonymům jako „spravedlivé zarovnání“ nebo „nezdobené reality“.
Umělecká alegorie
Moderní učenci naznačují, že historický fakt popisovaný Shklovsky neexistoval ve skutečnosti, a autorova fikce byla vytvořena, aby se stala platformou pro humorné hodnocení spisovatelů první poloviny 20. století. Shklovsky, který dobře ovládá literární slovo a má nevyčerpatelný smysl pro humor, s jistým stupněm sarkasmu pokračoval v příběhu o identifikaci vítězů mezi zápasníky: „Hamburský účet je v literatuře nezbytný.“
Dále autor umístí své kolegy na imaginární kroky literárního Olympu, které jsou podle jeho názoru hodné. Titul šampiona jde do Velimir Khlebnikov a Bulgakov se objeví v roli červeného klauna u koberce. Pravděpodobně bude pro současné absolventy škol zajímavé odhalit téma účtu Hamburg v eseji o zkoušce. Navíc příběh vynalezený Shklovsky se liší nejen krásou a lakonicismem. Zarostla několika zajímavými fakty. Řekli, že Michail Bulgakov byl tímto kritickým útokem uražen a po nějakou dobu nedal ruku svému autorovi. Tato věta však mezi spisovateli okamžitě získala popularitu a poté přesáhla literární prostředí.
Význam a příklady použití idiomů
Hamburský účet ... Co se myslí touto krátkou větou, už jsme to zjistili. Jeho význam se interpretuje jednoduše: skutečné zarovnání, skutečný stav věcí, skutečné hodnocení. Tento výraz se často používá v různých oblastech života. Například jste sledovali film, který s vnějším brilancí nemá žádnou uměleckou hodnotu nebo se vám to prostě nelíbilo. Zde můžete syronizovat: „Obecně platí, že Hamburgský účet, to znamená, upřímně řečeno, tento film nestojí ani cent.“ A nezáleží na tom, zda je tento názor přísně objektivní nebo založený na vlastní, individuální vizi.Tento výraz již dávno ztratil svůj základní význam a používá se s nádechem lehkého nezhoubného humoru.
Pochybnosti v kompetenci a zasloužené schválení
Frazeologismus je použitelný pro hodnocení profesních nebo osobních charakteristik osoby: „Je to sice dobrý člověk, ale podle soudů v Hamburku nemůže být svěřen serióznímu podnikání.“ Při vyslovování této fráze se nejčastěji snaží odhalit některé nedostatky animovaného nebo neživého objektu, události, jevu. Méně často se zde může pochválit: „Práce byla provedena„ skvěle “i podle hamburského účtu.“ Hodnota investovaná do tohoto verbálního oběhu slouží jako měřítko kvality nejvyššího standardu v nekonečné škále univerzálních hodnot.
Tvrdý směnný kurz
Zkusme přijít na to, zda tato věta existovala mimo Shklovského dílo, má spisovatel dlaň při jeho tvorbě? Ve finančním a úvěrovém sektoru existuje něco jako „banka“, která označuje zavedenou sazbu, za kterou se cenné papíry kupují a prodávají. Podle encyklopedického slovníku Brockhaus a Efron byl tento termín poprvé představen Hamburgskou bankou začátkem 18. století. Jak víte, až do XIX. Století bylo Německo císařským svazem mnoha suverénních států, z nichž každý měl svou vlastní měnu. Zlatí thalerové se nejen dlouhodobě užívali, ztratili svoji původní váhu, ale nebyli vždy akceptováni pro výpočty v sousedních zemích.
Pouze v Hamburské bance bylo možné uložit měnu kteréhokoli z německých států. Jedna podmíněná mince (značka-banka) měla nominální hodnotu 528 jako čisté zlato. Od roku 1763 přijali hamburgský účet finanční organizace v mnoha zemích světa. Mince byly raženy v Anglii, Dánsku, Švédsku, Prusku, přijaty u nizozemských, italských, německých a dalších bank. Se zavedením metrického systému, takový mechanismus vypořádání postupně začal ztratit jeho pozici, a na území sjednoceného Německa to bylo zrušeno v 1873.
Nejpřesnější metoda vypořádání bank
Phraseologism "Hamburg account", podle historiků, pravděpodobně vznikl v oblasti účetnictví a byl známý úzkému okruhu profesionálů. V době, kdy neexistovala složitá počítačová technologie a všechny matematické výpočty byly prováděny ručně, byla použita tzv. Hamburgova metoda, která umožnila získat nejpřesnější výsledky.
Tento způsob snižování zůstatků bank byl považován za pracný, proto byl použit pouze ve zvláštních případech. Je třeba předpokládat, že ve 20. letech minulého století, kdy Shklovsky vytvořil notu, která se stala slavnou, byl hlavním nástrojem finančního zaměstnance počítadlo s dřevěnými klouby. Byly slyšet informace o speciální ultrapřesné technice.
Jak se rodí legendy
Je pravděpodobné, že Viktor Shklovsky mohl vědět o existenci hamburského vypořádacího systému i o univerzální měně evropských bank. Ale, jak vidíte, legenda, která vypráví o soutěžích zápasníků, vypadá pro čtenáře mnohem romantičtější a atraktivnější než ponoření do divočiny finanční kancelářské práce. Shklovsky se zjevně řídil při vytváření své poznámky.
Kdyby spisovatel tento výraz neoblékl do uměleckého obalu, těžko by se o něm dozvěděl široký okruh čtenářské veřejnosti a dosáhl lidí. Nesporná skutečnost: mnoho přísloví a přísloví, považovaných za populární, jsou ve skutečnosti řetězce autorských děl. Stačí si vzpomenout na frázi „zůstat s ničím“, která vyšla z Pushkinovy pohádky „Na zlaté ryby“, nebo nádherný výraz „šťastné hodiny nejsou dodržovány“, které nám dal A. S. Griboedov.Dnes se do naší řeči dostávají úlovky díky vynikající práci filmařů, dovednostem herců, vynalézavosti hovorových umělců, talentu skladatelů a dokonce i díky nechtěným skládacím projevům některých politiků.
Termín přijímaný v sociální psychologii
Zajímavé je, že fráze „hamburgský účet“ je dnes polooficiální termín používaný v sociální psychologii k určení skutečného postavení jedince ve společnosti. Skutečná pozice jednotlivce podle zjištění jednotlivých studií často neodpovídá jejímu formálnímu postavení na úrovni sociálního žebříčku, který jí byl přidělen. Chcete-li zjistit skutečný stav konkrétního subjektu, odborníci se uchýlí k metodě, podmíněně nazývané hamburgský účet. Tato verbální cirkulace je přítomna v odborném slabě praktikujících psychologů a je dokonce používána v tematických zprávách a publikacích. Když si dovolíme trochu vtipu, řekněme, že Victor Shklovsky nejen obohatil svou rodnou řeč krásnou úlovkem, ale také přispěl k moderní vědě.
Film německých filmařů
Mnohokrát jsem slyšel prohlášení, že frazeologie „Hamburský účet“ existuje pouze v ruštině. Ale v roce 1999 byl propuštěn německý celovečerní film, jehož název se objevuje v tomto slovním oběhu. Jak tomu rozumět? Znala naše režisérka Zenka Wortmannová, která vyprávěla příběh událostí páteční noci v jednom z okresů přístavního města?
Problém je vyřešen docela jednoduše. Původní název filmu je „St. Pauli Nacht“. A na „Hamburském účtu“ byl film přejmenován na ruskou distribuci podle plánu domácích překladatelů, protože se děj vyvíjí v Hamburku. Samozřejmě to dopadlo docela dobře. V každém případě je prostorný a rozpoznatelný. Tento film však bohužel nemá nic společného s prací Viktora Shklovského, s prací ruských spisovatelů a legendou sportovců.