Příklady globalizace se staly docela relevantními v 90. letech minulého století, a to i přesto, že vědci z celého světa již v 60. až 70. letech minulého století diskutovali o různých aspektech tohoto procesu velmi vážně. K dnešnímu dni se však můžete setkat s poměrně velkým počtem lidí, kteří nevědí, co to je.
Co je to?
Příklady globalizace světové ekonomiky nám ukázaly, jak se planetární prostor transformuje do jediné zóny, kde se různé zboží, služby, informace, kapitál mohou volně pohybovat, a myšlenky spolu s jejich nosiči jsou volně distribuovány, což vytváří motivaci pro rozvoj moderních institucí, jakož i navazování úzkých vztahů interakce.
Globalizace umožňuje vytvoření jednotného mezinárodního právního, hospodářského, kulturního a informačního prostoru. Příklady globalizace tedy v zásadě přesahují standardní ekonomický rámec, protože v konečném důsledku významně ovlivňuje nejrůznější oblasti sociální činnosti, včetně kultury, politiky a ideologie. Tento proces bude bezpochyby hrát nesmírně důležitou roli v globální ekonomice naší doby a dá dostatečně silný impuls vytvoření zcela nového systému politického a ekonomického mezinárodní vztahy.
Co to způsobuje?
Za prvé, příklady globalizace se vytvářejí kvůli objektivním faktorům světového vývoje, a to kvůli prohlubování MRI (mezinárodní dělba práce), jakož i významnému vědeckotechnickému pokroku v oblasti komunikací a dopravy, který zajišťuje snížení ekonomické vzdálenosti mezi všemi zeměmi.
Moderní telekomunikační systémy poskytující příležitost vždy získat správné informace v reálném čase odkudkoli na světě a zároveň se dostatečně rychle rozhodnout, neuvěřitelně usnadňují organizaci globálních kapitálových investic, jakož i koordinaci marketingu a výroby. Pokud vezmeme v úvahu podmínky informační integrace světa, výrazně se zrychluje půjčování zkušeností jiných zemí v oblasti řízení i přenosu důležitých technologií. Mimo jiné se formují procesy globalizace, které byly svou povahou doposud výhradně lokální a měly by zahrnovat možnost získat vysokoškolské vzdělání daleko od vyspělých světových vzdělávacích center.
Ekonomie
Dalším zdrojem globalizace je liberalizace obchodu, jakož i nejrůznější jiné typy ekonomické liberalizace, které vyvolaly výrazné omezení protekcionistických politik a poskytly mnohem větší svobodu světovému obchodu. Tarify se tak významně snížily a zcela se odstranily další překážky obchodu se službami a různými komoditními produkty. Další liberalizační opatření nakonec vedla ke zrychlení kapitálových toků ak dalším důležitým výrobním faktorům.
Jedním z důležitých zdrojů procesu internacionalizace, jakož i jedním z nejdůležitějších zdrojů globalizace, je fenomén transnacionalizace, v jehož rámci určitá část produkce, dovozu a vývozu země a spotřeba a příjem přímo závisí na rozhodnutích specializovaných mezinárodních center umístěných mimo tento stát. . Zejména všechny druhy vedoucích sil nadnárodní společnosti což lze nazvat hlavními aktéry internacionalizace a jejím výsledkem.
Důsledky
Důsledky globalizace ovlivňují stav hospodářství kterékoli země, protože sama o sobě přímo ovlivňuje produkci různých služeb a zboží, využití práce, technologií a jejich distribuci, jakož i investice, což je také důležité. To vše v konečném důsledku přímo ovlivňuje celkovou efektivitu výroby, konkurenceschopnost a produktivitu práce. Za zmínku stojí skutečnost, že vážné zhoršení mezinárodní konkurence způsobilo důsledky globalizace.
Jak se vede?
Globalizace ekonomiky sama o sobě v posledních několika desetiletích výrazně zrychlila, zatímco různé trhy, včetně trhů zboží, kapitálu a technologií, se stále více propojují a integrují do sítě nadnárodních společností. Přestože řada takových společností působí ve standardním obchodním sektoru, mezinárodní organizace obecně podporují průmyslovou restrukturalizaci většiny rozvojových zemí vytvářením nových průmyslových odvětví, včetně petrochemického, automobilového, elektronického, strojírenského a mnoha dalších. Kromě toho je velmi důležitá neustálá modernizace tradičních průmyslových odvětví, včetně potravin a textilu.
Moderní globální korporace, na rozdíl od těch, které existovaly dříve, působí hlavně na finančních a informačních trzích. V poslední době došlo k aktivnímu planetárnímu sjednocení všech těchto trhů a byl vytvořen holistický finanční a informační světový prostor. Role těchto globálních společností tak roste, stejně jako nadnárodní hospodářské organizace a struktury s nimi úzce spojené, včetně Mezinárodního měnového fondu, Mezinárodní finanční korporace a mnoha dalších, které mají významný dopad na procesy globalizace.
Proč jsou tak důležité?
V současné době je přibližně 80% nejpokrokovějších technologií vytvořeno nadnárodními společnostmi, jejichž ziskovost je ve většině případů vyšší než hrubý národní příjem, který mají k dispozici poměrně velké země. Stačí to říct v seznamu 100 nejlepších největší ekonomiky na světě více než polovinu pozic zaujímají právě takové společnosti, zatímco oblast působnosti většiny z nich přímo souvisí s vývojem všech druhů hyper technologií, včetně nejmodernějších počítačových programů, síťových počítačů, organizačních počítačů a mnoha dalších. To, jak bude vypadat světová ekonomika, určují vývojáři i vlastníci takových technologií, kteří jsou dnes kontrolní silou finančních trhů.
Málokdo si myslí, že asi pětina příjmů z industrializovaných zemí, jakož i třetina příjmů z rozvojových zemí, přímo závisí na objemu vývozu. Podle odborných odhadů je tedy více než 45% organizací zabývajících se zpracovatelským průmyslem, jakož i asi 12%, zapojených do sektoru služeb, přímo nebo nepřímo spojeno s vývozním obchodem, který je dnes hlavním prostředkem přerozdělování světa příjem.
Zvláštní pozornost si zaslouží určité vlivy a problémy globalizace.
Vlivy a problémy
Především stojí za zmínku samozřejmě výrazný nárůst přímých zahraničních investic, který výrazně převyšuje obecnou míru růstu světového obchodu.Tyto investice hrají nesmírně důležitou roli při převodu různých technologií, vytváření globálních podniků a průmyslové restrukturalizaci, což v konečném důsledku přímo ovlivňuje národní hospodářství.
Nezapomeňte také na to, jak rychle se tempo různých technologických inovací vyvíjí. Jak je uvedeno výše, nové technologie jsou jednou z hlavních hybných sil globalizace a naopak zvyšující se konkurence mezi společnostmi stimuluje jejich neustálý rozvoj a distribuci.
Kromě toho se v důsledku globalizace výrazně zvyšuje obchod se službami, včetně informačních, právních, finančních, manažerských a mnoha dalších tzv. Neviditelných služeb, které se stávají hlavním faktorem v mezinárodních obchodních vztazích. Pokud v roce 1970 nebylo s exportem služeb spojeno více než třetina přímých zahraničních investic, dnes dnes obsahuje více než polovinu investičního kapitálu, intelektuální kapitál nakonec se stal nejdůležitějším produktem na současném globálním trhu.
Ve skutečnosti však existují problémy s globalizací, které se promítají do budoucnosti.
Interakce ekonomik
Důležitým výsledkem procesu internacionalizace je aktivní interakce a vzájemná závislost ekonomik různých zemí. Zejména to lze vnímat nebo dokonce interpretovat jako integraci několika států do jediné struktury, která je blízká jedinému mezinárodnímu ekonomickému systému. Navzdory skutečnosti, že převážná část globálního produktu je aktivně spotřebována v různých produkčních zemích, je národní rozvoj stále více spojován s různými globálními strukturami a ve srovnání se stavem, ve kterém byl dříve, je čím dál rozmanitější a rozmanitější.
Globalizace ekonomiky se odehrává ve světově polarizovaném světovém ekonomickém systému z hlediska ekonomických příležitostí. Tato situace je potenciálním zdrojem celé řady konfliktů, rizik a problémů. Určitý počet vyspělých zemí tak získal kontrolu nad významnou částí spotřeby a výroby, aniž by použil jakýkoli ekonomický nebo politický tlak. Jejich vnitřní směrnice a priority zároveň ovlivňují všechny největší oblasti internacionalizace.
Převážná většina nadnárodních korporací (asi 90%) sídlí v různých vyspělých zemích, ale v poslední době se takové korporace začaly formovat ve státech, které se teprve začínají rozvíjet. Na konci 90. let byla většina z 50 největších TNC v rozvojových zemích ve východních zemích, ale stojí za zmínku, že takové známé společnosti jako Daewoo a Samsung se v té době teprve začaly rozvíjet a bojovat o místo na světovém trhu. .
Postupem času se musí všechny národní státy stále více počítat s globálními společnostmi jako dostatečně silnými partnery nebo dokonce soupeři v boji o vliv na stávající národní ekonomiku. Nakonec se pravidlem staly dohody uzavřené mezi národními vládami a celosvětovými organizacemi o podmínkách takové spolupráce.
Mnohem širší perspektivy se otevřely také nevládním organizacím, které, stejně jako globální společnosti, nakonec přešly na mezinárodní nebo nadnárodní úrovni. I zcela jinou globální roli nyní hrají organizace jako WTO, MMF, OSN a další.Státní i soukromé společnosti se tak nakonec staly hlavními aktéry globální ekonomiky.
Globální jednomyslnost
Světová globalizace se také objevila v důsledku jednomyslnosti při posuzování současné tržní ekonomiky a systému volného obchodu. Zpočátku se to začalo objevovat poté, co byla v Číně v roce 1978 oznámena reforma, po níž se začaly objevovat nejrůznější hospodářské a politické transformace v zemích východní a střední Evropy a samozřejmě také rozpad SSSR. Všechny tyto procesy nakonec vedly k ideologické konvergenci, protože místo nedávných rozporů mezi socialistickou západní a tržní východní ekonomikou byla vytvořena jednotná jednota názorů na to, jak by měl tržní systém hospodářství vypadat. Dopad globalizace tak umožnil všechny bývalé socialistické země jít do tržního hospodářství, zatímco v některých zemích Evropy a SSSR byl takový přechod úspěšný pouze částečně.
Vláda zemí, jakož i síly, které je podporovaly ze západních zemí a různých mezinárodních organizací, se soustředily na tři hlavní podmínky pro takový přechod na trh. Toto je:
- makroekonomická stabilizace;
- privatizace státních podniků;
- liberalizace cen.
Současně všechny sféry globalizace, které byly zasaženy, nezohlednily důležitost vytváření specializovaných tržních institucí, ani potřebu vytvářet podmínky, za nichž by se vyvíjela konkurence, a současně byla ignorována zvláštní role vlády ve smíšené moderní ekonomice.
Vývoj
Důležitým zdrojem globalizace jsou rysy kulturního rozvoje. Éra globalizace byla formována kvůli vývoji trendu směrem k formování podobných médií, popkultury, umění a také díky rozsáhlému používání mezinárodní angličtiny jako prostředku komunikace.
Zároveň bychom neměli zapomínat, že důležitou vlastností globalizace je významný vývoj finančních trhů v posledních letech minulého století. Role globalizace a role finančních trhů v posledních několika letech výrazně změnila architekturu současné globální ekonomiky. Ještě před několika desítkami let bylo nejdůležitějším cílem finančních trhů zajistit fungování reálného sektoru ekonomiky, ale v posledních několika letech začaly projevovat soběstačnost.
V tomto ohledu se nárůst objemu tohoto trhu několikrát zvýšil, což je důsledkem poměrně široké škály různých spekulativních operací vyvolaných liberalizací hospodářských vztahů. Jinými slovy, moderní globalizace výrazně zjednodušila proces získávání peněz vzhledem k tomu, že z tohoto procesu byla zcela vyloučena potřeba vyrábět určité služby nebo zboží. Postupem času přišly různé spekulativní operace s celou řadou derivátových finančních nástrojů, aby nahradily produkci, včetně opcí, futures, a také hrály na rozdíl mezi světovými měnami.
Je třeba poznamenat, že navzdory všem mínusům a výhodám globalizace je tento proces nejpokročilejší a nejsložitější z hlediska internacionalizace. Je to důsledek výrazného prohloubení finančních vazeb mezi zeměmi a liberalizace investičních toků a cen. Pokud jde o růst na mezinárodním kapitálovém trhu, objem úvěrů za posledních 10 až 15 let překročil o více než 60% objem zahraničního obchodu a také více než 130% hrubého světového produktu. Kromě toho se výrazně zvyšuje celkový počet mezinárodních investičních společností.Vzhledem k nevýhodám globalizace si mnozí často všimnou příčin růstu spekulací a také skutečnosti, že se spekulativními cíli je kapitál rozptylován od výroby a vytváření nových pracovních míst.
Výhody a nevýhody
Tento proces samozřejmě přinesl řadu výhod. Globalizace v Rusku a na celém světě vytvořila následující:
- Zhoršení mezinárodní soutěže. Vznik konkurence, stejně jako neustálé rozšiřování trhu, vede k významnému prohloubení specializace ak mezinárodnímu dělení práce, které stimuluje aktivní růst výroby na domácích i světových trzích.
- Úspory v rozsahu výroby. To potenciálně vede k významnému snížení cen a nákladů a také ke stabilnímu hospodářskému růstu.
- Výhody oboustranně výhodného obchodu. To uspokojí všechny strany, včetně jednotlivců i velkých společností, zemí, všech druhů odborových svazů av některých situacích i celých kontinentů.
- Růst produktivity práce. Důvodem je racionalizace výroby a značné rozšiřování vyspělých technologií, jakož i neustálý konkurenční tlak, který vede k nutnosti neustálého zavádění všech druhů inovací.
Faktory globalizace tak zlepšují všechny partnery, kteří mají příležitost zvýšit produkci, a tedy zvýšit celkovou úroveň životní úrovně a mezd.
Nevýhody jsou následující:
- některá odvětví v důsledku globalizace výrazně ztrácejí, protože z nich proudí kapitál a práce;
- dochází k deindustrializaci ekonomiky;
- rozdíl v úrovni mezd nekvalifikovaných a kvalifikovaných zaměstnanců se výrazně prohlubuje, zatímco poptávka po kvalifikovaných odbornících v různých podnicích roste;
- přesun společností ze zemí, kde jsou poměrně vysoké náklady na pracovní sílu, do zemí, které nejsou tak vysoké mzdy;
- mobilita pracovních sil a v důsledku toho nezaměstnanost a riziko globální nestability;
- hromadná urbanizace;
- dopad na globální ekosystém;
- možnost budoucích konfliktů v důsledku nesprávného využívání ekosystému (boj o zdroje).
Faktory globalizace samy o sobě rozšiřují, urychlují a prohlubují celosvětové propojení i vzájemnou závislost lidí ve všech sférách veřejného života, má však pozitivní i negativní stránky. Ať už však člověk řekne cokoli, jedná se o objektivní proces, který je třeba upravit.
