Každý hospodářský subjekt, který je povinen platit daně, musí předložit prohlášení včas. Za porušení těchto požadavků, sankce podle čl. 119, 122 daňového řádu Ruské federace. Ten ukládá subjektům sankce za nezaplacení nebo neúplné zaplacení daně z důvodu podhodnocení základny, jiného nesprávného výpočtu povinné platby nebo jiných protiprávních jednání / opomenutí. V případě nepředložení prohlášení ve lhůtě stanovené zákonem vzniká podle čl. 119 daňového zákoníku Ruské federace. Podívejme se na to podrobněji.
Odstavec 1 Čl. 119 daňového řádu
Za nepředložení daňového úřadu v místě registrace se subjektu ukládá sankce. Jeho velikost je 5% z nezaplacené částky odpočtu splatné (příplatek) v souladu s tímto dokumentem o podávání zpráv. Podle odstavce 1 čl. 119 daňového zákoníku Ruské federace se účtuje pokuta za každý měsíc (úplná nebo neúplná) ode dne stanoveného pro podávání zpráv. Jeho množství nesmí být menší než 1000 rublů. a ne více než 30% splatné částky.
Bod 2
Daňové účetnictví v investičním partnerství, jakož i výpočet finančního výsledku, může být přiřazena řídící osobě (partnerovi). Ten musí prohlášení podat včas. Pokud nepředloží včas dokument ohlášení orgánu dozoru v místě jeho registrace, čl. 119 daňového zákoníku stanoví peněžitou pokutu ve výši 1 000 rublů. za každý neúplný / celý měsíc ode dne určeného pro podání prohlášení.
Komentáře
Povinnost podat prohlášení je stanovena v čl. 80. Podle prvního odstavce této normy předkládá účetní jednotka vykazování za každou daň. Tato povinnost se vztahuje jak na právnické osoby, tak na občany. Právní předpisy stanoví konkrétní lhůty pro podávání zpráv. Jako předmět trestného činu podle čl. 119 daňového zákoníku Ruské federace obhajuje postup předkládání prohlášení orgánu dohledu.
Specifika obecného trestu
P. 1, Čl. 119 daňového zákoníku Ruské federace má řadu funkcí. Trest nelze přičítat pouze plátci, který má nezávislé postavení. V souladu se změnami federálního zákona č. 134 mohou být daňovým agentům od 1. ledna 2015 rovněž uložena pokuta. Art. 119 daňového zákoníku se nevztahuje na případy, kdy bylo prohlášení předloženo v rozporu se stanovenými lhůtami, ale povinné odečtení rozpočtu bylo provedeno před nahlášením a kontrolní orgán rozhodl o použití trestu u subjektu. Pokud je částka daně za příslušné období 0, bude uložena sankce za nepředložení prohlášení ke kontrole. Jeho velikost se rovná nejnižší hodnotě peněžité pokuty stanovené v odstavci 1 čl. 119 daňového zákoníku Ruské federace. Výše pokuty se vypočítá v souladu s včasnou splatnou daní. Z tohoto znění vyplývá, že při stanovení pokuty by měla být nezaplacená platba provedena v den převodu stanovený zákonem.
Zálohy
Odpovědnost za uvažovanou normu nastane až po předložení prohlášení. Porušení postupu, podle kterého se provádí výpočet nebo výplata záloh, není základem pro uložení trestu subjektu za porušení požadavků právních předpisů o poplatcích a daních. V souladu s odstavcem 3 čl. 58 a první odstavec čl. 80, rozlišuje se mezi dvěma samostatnými dokumenty. Prvním je daňové přiznání, které se podává na konci vykazovaného roku, druhým je výpočet záloh na vykazované období. Art. 119 se tedy nevztahuje na akty vyjádřené v pozdějším nebo nepřevzetí posledně uvedeného. Kromě toho nezáleží na názvu výpočtů v jedné nebo druhé kapitole části 1 kodexu.
Trest za řízení partnera
Kromě uvažované normy jsou v čl. 2 písm. 119.2 daňového zákoníku. Podle odstavce 1 tohoto článku se stanoví pokuta za předložení výpočtu finančního výsledku obsahujícího nepřesné informace orgánu dohledu. Za tento čin je řídícímu partnerovi uložena peněžitá pokuta ve výši 40 tisíc rublů. Pokud je výpočet, ve kterém jsou uvedeny nepravdivé údaje, úmyslně poskytnut, je částka pokuty zdvojnásobena - až na 80 tisíc rublů. Při určování pravidel, postupů, lhůt pro předložení prohlášení, zprávy o finančních výsledcích kontrolnímu orgánu by se měla řídit ustanoveními norem 22-24, 80-81 a příslušnými články části 2 kodexu, které stanoví určitá data pro každý povinný odpočet do rozpočtu. Pravidla Čl. 112 a 114 umožňují snížení nebo zvýšení výše daňových pokut stanovených v čl. 119.
Lhůty pro prohlášení
Klíčová data jsou stanovena několika články Kodexu:
- S. 5, Čl. 174. Ustanovení normy určuje období pro hlášení DPH. Subjekty musí předložit doklad nejpozději do 20. dne měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období, nestanoví-li Ch. 21 kodexu. Tento požadavek se vztahuje také na zástupce, kteří nejsou plátci nebo kteří jsou osvobozeni od povinnosti platit přidanou hodnotu.
- Art. 174.1 (odstavec 4 odst. 2). V souladu s ustanoveními normy předloží účastník dohody o investičním partnerství (správce) odpovědný za vedení záznamů prohlášení ve lhůtě stanovené v článku 174 s. 5.
- Art. 204 s. 5. Podle ustanovení normy plátci spotřební daně musí předložit prohlášení nejpozději do 25. dne měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období. Subjekty, které mají osvědčení o registraci pro operace s benzínem s přímou destilací nebo denaturovaným alkoholem, zasílají zprávy nejpozději do 25. dne třetího měsíce následujícího po vykazování.
- Art. 229 (odstavec 1, odstavec 2). Tato norma stanoví lhůtu pro podání daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob. Odevzdá se nejpozději do 30. dubna. roku, který začíná po dokončení období, není-li v článku 227.1 kodexu stanoveno jinak.
- Art. 289 s. 3. Norma definuje datum podání daňového přiznání. Subjekty předkládají zprávy nejpozději 28 kalendářních dnů, které uplynuly od konce příslušného období. Platitelé, kteří provádějí platby předem, zasílají dokumenty ve lhůtě stanovené pro jejich platbu.
- Art. 333,14 s. 2 a Čl. 333.15 s. 1. Podle norem předkládá účetní jednotka zprávu o dani z vody v den určený pro výplatu tohoto odpočtu (nejpozději do 20. dne měsíce následujícího po skončení období).
- Art. 345 s. 2. Prohlášení o dani z těžby nerostných surovin musí být předloženo nejpozději poslední den měsíce následujícího po dokončení období.
Prohlášení o jednotné zemědělské dani
Termíny jeho dodání jsou definovány v čl. 346,10 s. 2. Plátci předkládají zprávy:
- Na konci období nejpozději do 31. března roku, který bude následovat po skončení daňového roku. Výjimkou je případ uvedený níže.
- Nejpozději do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém po oznámení poskytnutém plátcem orgánu dohledu podle čl. 346.3 (odstavec 9), ukončil podnikatelskou činnost jako výrobce zemědělských komodit.
Data pro organizace ve zjednodušeném daňovém systému
Jsou určeny čl. 346.23 s. 1. V souladu s normou zasílají subjekty, které používají zjednodušený daňový systém, na konci období zprávy v místě bydliště jednotlivého podnikatele nebo v místě organizace. U jednotlivých podnikatelů je lhůta stanovena nejpozději do 30. dubna daného roku, který potrvá po skončení zdaňovacího období. Výjimky jsou případy uvedené v čl. 346.23 (odstavce dva a tři). Organizace musí předložit prohlášení nejpozději do 31. března roku následujícího po uplynulém období. Výjimkou jsou rovněž případy definované v čl. 346.23 (odstavce dva a tři).
Další termíny
Data vykazování u subjektů povinných přispívat do rozpočtu rovněž stanoví:
- Art. 346.23 (třetí odstavec). Podle normy se prohlášení o UTII na konci období zasílají kontrolnímu orgánu do 20. dne prvního měsíce. další období.
- Norma 363.1 (odstavec tři). V souladu s ustanoveními uvedenými v tomto článku zasílají organizace hlášení o přepravní dani nejpozději do 1,02 roku následujícího po dokončení období.
- Art. 370 (odstavec dva). Norma stanoví, že daňové přiznání k hazardním hrám za minulé období předkládá plátce orgánu dohledu na adrese registrace příslušných zdanitelných předmětů do 20. dne měsíce následujícího po dokončení období.
- Norma 386 (třetí odstavec). V souladu s ustanoveními tohoto článku poskytují zprávy o dani z nemovitostí organizace nejpozději do 30. března roku, který následuje po skončení období.
- Art. 398 (třetí odstavec). V souladu s tímto pravidlem je stanovena lhůta pro podání daně z pozemkové daně. Plátci musí předložit zprávy nejpozději do 1. února roku následujícího po dokončení období.
Kodex tak jasně stanoví všechny lhůty. Zpravodajské jednotky a subjekty odpovědné za včasné předložení dokumentace daňovému úřadu musí zohlednit ustanovení zákona. V případě porušení určitých norem, odpovídající odpovědnost. Kontrolní orgány musí zase zohlednit specifika odsouzení a pravidla týkající se poskytování vypořádání záloh. Aby se předešlo problémům, doporučuje se podnikatelským subjektům pravidelně kontrolovat aktualizace daňových předpisů.