Do trestního řízení jsou zapojena různá témata. Jedním z nich je svědek. K získání tohoto stavu musí mít osoba řadu funkcí. Jsou odhaleny v h. 1 lžíce. 56 Trestní řád. Stejná norma stanoví pravidla pro předvolání osoby k výslechu a rovněž stanoví okruh osob, které se nemohou účastnit uvedeného postavení v řízení. Zvažte další Art. 56 Trestní řád se změnami a jejich vysvětlení. 
Atributy subjektu
Občan, který si je vědom všech okolností nezbytných k prokázání pravdy v trestním řízení, je uznáván jako svědek. O otázce, zda osoba může vědět o skutečnostech souvisejících s výrobou, rozhoduje sám, nýbrž příslušný pověřený orgán (vyšetřující orgán nebo soud). S cílem získat informace týkající se případu je svědek povolán svědčit. Tato vyšetřovací opatření jsou prováděna v souladu s ustanoveními článků 187-191 zákoníku.
Výjimky
Art. 56 Trestní řád ve druhé části určuje okruh osob, které nemohou v daném postavení jednat. Mezi ně patří:
- Soudci, porotci. Nemohou svědčit o skutečnostech, o kterých se dozvěděli v rámci jejich účasti na řízení.
- Advokát, advokát. Nemůže poskytnout informace o tom, co se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právní pomoci nebo v důsledku toho, že o něj požádal.
- Kněz. Nemůže oznámit fakta, která vyšla najevo v přiznání.
- Členové Poslanecké sněmovny. Bez jejich souhlasu nelze získat informace, o nichž se dozvěděli během výkonu své pravomoci.
- Úředníci Federální daňové služby. Nemohou sdělovat informace o skutečnostech, které se naučili ze zvláštních prohlášení, ani dokumenty k nim připojené.
- Rozhodci. Nevypovídají o okolnostech, o kterých se během řízení dozvěděli.
Práva osoby
Art. 56 Trestní řád (ve znění pozdějších předpisů)) stanoví pro občany podílející se na produkci řadu právních příležitostí, jak získat od nich informace související s případem. Stojí za zmínku, že norma ve srovnání s předchozí legislativou výrazně rozšířila práva jednotlivců. Občan může:
- Odmítají svědčit proti svým příbuzným, jak jsou definováni v článku 5 zákoníku (oddíl 4), manželovi i proti sobě. V případě souhlasu s poskytováním informací, které jsou mu známy, vyšetřujícím orgánům, je upozorněn, že je lze v budoucnu použít jako důkaz ve věci. Toto pravidlo platí také v případě jeho následného odmítnutí.
- Fakta týkající se řízení uvádějte ve svém vlastním jazyce.
- Využijte (zdarma) pomoci překladatele nebo ho vyzvěte.
- Podávat petice, stížnosti na činy, nečinnost / jednání oprávněných zaměstnanců a orgánů (soud, státní zástupce, vyšetřovací úředník a jeho nadřízený, vyšetřovatel).
- Vystoupit k výslechu obhájci v souladu s ustanoveními části 5 článku 189 zákoníku.
- Požádat o použití opatření stanovených v čl. 3 části 3 11.
V čl. 56 Trestní řád pro občana je stanovena důležitá záruka. Podle části 4 nemůže být osoba podrobena povinným a forenzním zkouškám. Jedinou výjimkou jsou případy zakotvené v článku 179 kodexu (v první části).
Zákazy
Jsou stanoveny v páté části. Art. 56 Trestní řád. Je zakázáno, aby osoba, která se podílí na produkci, poskytla informace, které jsou jí známy a které se vztahují k případu:
- Aby se zabránilo vzhledu výzvy soudu, vyšetřovatel / vyšetřovatel.
- Poskytovat vědomě nepravdivé informace nebo odmítnout sdělovat informace, které jsou mu známy, pokud zákon nestanoví jinak.
- Zpřístupnit informace o předběžném vyšetřování, o nichž se mohl dozvědět v důsledku účasti na řízení. Odpovědnost za porušení tohoto požadavku nastává podle ustanovení Čl. 310. Použije se, pouze pokud jej dříve pověřený zaměstnanec, který případ vede, varoval před nutností zachovávat důvěrnost informací způsobem předepsaným v článku 161 kodexu. Za poskytnutí vědomě nepravdivých informací je subjekt podle čl. 307, 308 trestního zákona. Pokud se občan vyhnul volání, oprávnění zaměstnanci mají právo ho donutit řídit.
Art. 56 Trestní řád: komentář
Jak bylo uvedeno výše, o tom, zda občan může vědět o okolnostech trestné činnosti, rozhodují pověřené orgány. V některých případech však mohou být předurčeni jinými účastníky produkce. Zejména se může jednat o podezřelého, obžalovaného, oběť, obhájce, civilního žalobce / žalovaného nebo jejich zástupce. Mají právo požádat o vyslechnutí konkrétní osoby. Svědectví svědků současně musí poskytnout potřebné informace.
Informační charakteristika
Informace o okolnostech souvisejících s výrobou obvykle poskytuje svědek stíhání. Odpovídající skutečnosti by měly být chápány jako jakýkoli důkaz důkazní hodnoty. Tyto informace musí být navíc získány zákonnými prostředky. Zákon neumožňuje nátlak na občany, fyzické ani jiné účinky. Svědek musí údaje, které mu jsou známy, hlásit výhradně dobrovolně. Nemá však právo obejít se, pokud byl povolán soudem, vyšetřovacím orgánem a jinými oprávněnými osobami. Důležitou ústavní zárukou pro člověka je schopnost odmítnout svědčit proti příbuzným, manželovi i sobě. 
Soudci a porota
Art. 56 Trestní řád vylučuje tyto osoby z okruhu subjektů, které mohou být zapojeny do řízení v daném postavení. Nemohou poskytnout informace, které se naučili v procesu plnění svých povinností ve výrobním procesu. V rámci těchto informací je třeba nejprve pochopit skutečnosti související s trestným činem, s uvedením nepřítomnosti / přítomnosti viny a dalších údajů, které jsou předmětem důkazu. Soudci a porotci navíc nemohou podat zprávu o okolnostech samotného případu, včetně stanovisek vyjádřených během zasedání. Není dovoleno podávat zprávy o akcích účastníků produkce a subjektů třetích stran, které osobně vnímali, nebo informace o tom, které obdrželi od jiných subjektů během setkání i mimo něj. Cílem tohoto požadavku je zajistit nezávislost porotců a soudců. Neměly by se bát uvalit na ně žádné sankce v souvislosti s účastí na řízení, včetně sankcí stanovených pro svědky. 
Právníci (advokáti)
Tyto tváře, jak je uvedeno Art. 56 trestního řádu, také nemůže být vyslýchán. Rozsah okolností, které právník / obránce nemůže nahlásit, je poměrně široký. Těmto osobám je zakázáno hlásit nejen skutečnosti, které se vztahují k danému řízení, ale také jakékoli jiné skutečnosti, které mu byly známy v důsledku žádosti o právní pomoc nebo při jejich poskytování. Výzva a v souladu s tím výslech právníka ohledně okolností nového trestného činu spáchaného klientem, jehož byl očitým svědkem, bude považována za protiprávní. Zákon navíc stanoví rezervaci. Není dovoleno hovořit o těchto skutečnostech a vyšetřovat je, pokud byl obžalovaný přítomen v souvislosti s poskytnutím právní pomoci jemu.Advokát navíc nemůže poskytnout informace, které byly získány v rámci poskytování právního poradenství před zahájením trestního řízení.
Nuance
Dříve platné právní předpisy neumožňovaly vyzvat k výslechu občanů, kteří vzhledem ke svým fyzickým nebo duševním vlastnostem nemohli přiměřeně vnímat okolnosti nezbytné pro trestní řízení. Věřilo se, že takové osoby nebyly schopny podat správné svědectví o skutečnostech významných. Odpovídající ustanovení bylo zakotveno v článku 72 kodexu RSFSR. Art. 56 trestního řádu Ruské federace takové výhrady neobsahuje. Rovněž neexistuje zákaz zavolat výslechy nezletilých. Možnost vést s nimi konverzaci je stanovena s přihlédnutím ke zvláštnostem případu. Posouzení jejich spolehlivosti je dáno stranami procesu a konečně soudem. 
Ústavní záruka
Občan může odmítnout svědčit proti blízkým i proti sobě. Kruh příbuzných tvoří adoptivní rodiče, manžel / manželka, sestry / bratři (sourozenci), děti a rodiče, vnoučata, prarodiče. Možnost svědčit proti příbuzným a sobě samému není omezena pouze na právo odmítnout odpovídat na otázky, které jsou svou povahou přímo obviňující. Vztahuje se také na informace o jakýchkoli jiných okolnostech, které lze použít nepřímo nebo přímo proti zájmům příbuzných nebo samotného občana. Právo na odmítnutí výpovědi neznamená, že by vyšetřovatel neměl klást relevantní otázky a vyslýchaná osoba by na ně neměla odpovídat. Při zvažování tohoto problému by měla být zohledněna nuance. Právní předpisy nezakládají právo osoby na výpověď proti jiným příbuzným. Například o osobě žijící s občanem v neregistrovaném manželství, o dítěti, které se v něm narodilo, pokud informace o jeho otci nejsou uvedeny v rodném listu.