Pracovní legislativa platná v našem státě je navržena tak, aby zajistila rovnost práv a příležitostí pro všechny občany. To vám umožní realizovat se v práci takové kategorie občanů, jako jsou lidé se zdravotním postižením.
Dnes existují vládní programy, které umožňují lidem se zdravotním postižením přizpůsobit se skutečným podmínkám. Pokud jde o zaměstnání, platí to zpravidla pro takové kategorie, jako jsou osoby se zdravotním postižením třetí osoby nebo osoby se zdravotním postižením druhé skupiny. To, zda lidé s těmito zdravotními omezeními mohou pracovat, závisí do velké míry na stupni postižení.
Spravedlivě lze říci, že bez výjimky všichni lidé uznaní jako zdravotně postižení dostávají státní pomoc, včetně finanční pomoci, ve formě invalidního důchodu a řady dalších plateb. Musíme však připustit, že velikost důchodů pro tuto kategorii občanů je více než skromná. To je jeden z důvodů, proč se většina lidí se zdravotním postižením rozhodne získat práci. V tomto případě bude užitečné vědět, jaká omezení existují pro osobu se zdravotním postižením, která chce najít práci, a jaká práva a povinnosti mají pracovníci se zdravotním postižením, a je možné pracovat s druhou skupinou osob se zdravotním postižením?
Kdo je považován za zdravotně postiženou osobu 2. skupiny
Podle současných zákonů je osoba s trvalou poruchou tělesných funkcí uznána za postiženou, v souvislosti s níž existuje omezení životních funkcí. Postižená osoba získává druhou skupinu osob se zdravotním postižením, pokud je jeho celoživotní činnost omezena zdravotními poruchami nebo má trvalé poruchy jakékoli tělesné funkce v důsledku zranění nebo nemoci. Také osoba, která potřebuje rehabilitaci, opatření sociální ochrany, má status zdravotně postižené osoby druhé skupiny
Lékařské a sociální vyšetření (ITU) může být uznáno jako zdravotně postižená osoba druhé skupiny osob, která během vyšetření odhalila následující onemocnění střední závažnosti:
• Poruchy tělesných funkcí, jejichž příčinou je fyzická podřadnost.
• Poruchy řeči v důsledku dysfunkce tvorby hlasu nebo koktání.
• Duševní poruchy.
• Poškození oběhového systému nebo dýchacího systému těla.
• Smyslové poruchy, tj. Dysfunkce smyslových orgánů.
Zdravotní postižení druhé skupiny se zřizuje na dobu 1 roku, v budoucnu se musí zdravotně postižená osoba podrobit přezkoumání určit zdravotní stav.
Předsednictvo ITU vydává osvědčení potvrzující zdravotní postižení s informacemi o skupině zdravotně postižených a závěr, zda je to možné pro zdravotně postiženou osobu ze skupiny 2. Lidé se zdravotním postižením, kteří mají povoleno vykonávat pracovní funkce bez kontraindikací, jsou kromě certifikátu vydáni Individuální program rehabilitace zdravotně postižených (IPR) s doporučeními na organizaci práce.
Povinnost pracovat: má-li osoba se zdravotním postižením pracovat ve druhé skupině
Lidé starší generace si samozřejmě mohou pamatovat na časy, kdy povinnost pracovat a prospívat státu a společnosti leží na každém zdatném občanovi naší země. Týkalo se to i zdravotně postižených osob v tzv. Pracovních skupinách. Jaká je dnes situace? Je osoba se zdravotním postižením skupiny 2 povinna pracovat a může někdo omezit práva osoby se zdravotním postižením v této kategorii?
Dnes, za předpokladu, že druhá skupina zdravotně postižených je legálně uznána jako pracovní, tj. Předpokládá se, že zdravotně postižená osoba může najít práci, neexistuje žádná legislativní povinnost pracovat pro osobu se zdravotním postižením. Stát navíc poskytuje řadu opatření sociální pomoci lidem se zdravotním postižením, včetně lidí se zdravotním postižením 2. skupiny. Pomoc zahrnuje výplatu invalidního důchodu, balíček dávek za cestování ve veřejné dopravě, za nákup léků potřebných pro zdravotně postiženou osobu, možnost lázeňské léčby, jakož i měsíční výplaty v hotovosti z Penzijního fondu Ruské federace. Kromě těchto opatření jsou regionální dotace pro zdravotně postižené poskytovány v některých základních organizacích Ruské federace a dotace na bydlení a komunální služby jsou poskytovány rodinám zdravotně postižených s nízkými příjmy.
Musíme však připustit, že ani podpora poskytnutá lidem se zdravotním postižením ze strany státu často nestačí na slušnou životní úroveň postiženého a jeho rodiny. Osoba se zdravotním postižením je často připravena najít si práci, zahájit plnohodnotnou práci v co největším možném rozsahu, dokonce souhlasit s podmínkou, že za tímto účelem bude nutné ztratit právo na část dávek a záruk od státu. Může tedy zdravotně postižená osoba ze 2 skupin pracovat a jaká omezení a kontraindikace existují pro tuto kategorii zaměstnanců?
Právo pracovat pro osobu se zdravotním postižením
Současná legislativa nedává pouze právo vykonávat pracovní funkce osobám se zdravotním postižením 2. skupiny. Zákonodárci rovněž stanoví, že občané se zdravotním postižením potřebují podporu a zvláštní podporu pracovní podmínky. Zákoník práce Ruské federace a zákony týkající se osob se zdravotním postižením, pracujících osob se zdravotním postižením a obecných práv proto poskytují řadu dalších záruk. Stát také definoval dávky pro přijetí do vzdělávací instituce pro osoby se zdravotním postižením, které chtějí získat povolání.
Do značné míry pomáhá udržet konkurenceschopnost osob se zdravotním postižením na trhu práce povinnost zaměstnavatelů vytvořit kvótu pro najímání pracovníků se zdravotním postižením. V praxi to znamená, že společnosti zaměstnávající nejméně 35 lidí jsou povinny uzavírat smlouvy se zaměstnanci se zdravotním postižením a zároveň jim poskytovat pracovní podmínky, které jsou v souladu s individuálními pracovními doporučeními ITU. Zaměstnavatelé musí měsíčně poskytovat informace o dostupnosti volných pracovních míst v rámci centra zaměstnanosti.
Jaké doklady jsou vyžadovány pro zaměstnávání osoby se zdravotním postižením 2. skupiny
Další otázka, která se často vyskytuje během zaměstnání: je osoba se zdravotním postižením povinna předložit zaměstnavateli doklady prokazující zdravotní postižení?
Zákoník práce, a zejména článek 65, obsahuje vyčerpávající seznam dokumentů požadovaných pro zaměstnání:
• doklad totožnosti zaměstnanec, nejčastěji cestovní pas;
• pracovní kniha (pokud zaměstnanec není zaměstnán poprvé a není přijat souběžně),
• SNÍMKY;
• dokument o vzdělávání, pokud práce vyžaduje zvláštní odborné dovednosti;
• vojenský registrační doklad (vojenský průkaz), pouze pro osoby odpovědné za vojenskou službu (služby) nebo podléhající vojenskému odvodu.
Zaměstnanec není povinen během zaměstnání poskytovat jiné doklady. Osoba se zdravotním postižením má však právo zdravotně postižené dokumenty potvrdit.
Dokumenty potvrzující pracovní neschopnost
K potvrzení existujícího postižení musí zaměstnanec předložit následující dokumenty:
• Osvědčení předsednictva ITU potvrzující provedení lékařského a sociálního vyšetření, na základě kterého byla vytvořena skupina zdravotně postižených, a pokud je k dispozici, stupeň zdravotního postižení.
• Individuální rehabilitační program pro zdravotně postižené osoby.
IPR obsahuje následující informace pro zaměstnavatele: jaké kontraindikace má tento zaměstnanec pro postižení skupiny 2, je možné pro něj pracovat ve stávajícím kvótovém postavení, je nutné vytvořit další zvláštní podmínky na pracovišti nebo zakoupit speciální vybavení.
Zaměstnavatel musí dodržovat všechna doporučení uvedená v právech duševního vlastnictví, pokud jde o pracovní podmínky a pracoviště zdravotně postiženého pracovníka. Požadavky právních předpisů v oblasti práce vytvářejí velmi často přijatelné pracovní podmínky pro osoby se zdravotním postižením, což zaměstnavatelům způsobuje, že s osobami se zdravotním postižením snadno neuzavřou pracovní smlouvy. Vytváření podmínek nebo vybavení pracoviště, které splňuje pracovní doporučení v právech duševního vlastnictví, nebude ve skutečnosti nutně příliš komplikované nebo nákladné. Ve většině případů hovoříme pouze o několika málo nákladných opatřeních, která zdravotně postiženému pracovníkovi usnadní přístup na pracoviště nebo sníží dopad negativních faktorů. Například instalace ramp nebo instalace přijatelné úrovně osvětlení nebo větrání v dílně.
Zaměstnanec se zdravotním postižením má navíc právo úředně odmítnout splnit všechna doporučení uvedená v jeho rehabilitačním programu nebo jejich část.
Můžete získat práci na společném základě, bez osvědčení o zdravotním postižení a práv duševního vlastnictví, ale zároveň nebudou zdravotně postižené osobě poskytnuty žádné další záruky. To platí i pro ty kategorie pracovníků, kteří mají jasné známky zdravotního postižení. V takovém případě je odpovědnost za nedodržení záruk a zákonných práv postižené osoby ze zaměstnavatele odstraněna.
Je však třeba mít na paměti, že pokud osoba se zdravotním postižením skupiny 2 pracuje na společném základě, aniž by potvrdila existující postižení, zákon stanoví právo předkládat zaměstnavateli kdykoli podklady. V takovém případě musí být pracovní smlouva (smlouva) zdravotně postiženého zaměstnance změněna tak, aby poskytovala všechny zákonné výhody a záruky, a pro zaměstnance bude nutné vytvořit pracovní podmínky odpovídající jeho právu duševního vlastnictví.
Omezení pro osobu se zdravotním postižením 2. skupiny
Přestože lidé se zdravotním postižením mají právo pracovat, neměla by však být práce pro zdravotně postižené osoby kontraindikována ze zdravotních důvodů a zdravotního stavu.
Kontraindikace dostupné pro zaměstnávání osoby se zdravotním postižením závisí na tom, jaký druh nemoci mají lidé se zdravotním postižením 2 skupiny. Zda lidé se zdravotním postižením mohou pracovat na navrhované pozici, musí zaměstnavatel určit na základě povahy práce a doporučení IPR.
Na co by se měl zaměstnavatel zaměřit, když přijímá zdravotně postiženého zaměstnance do práce nebo jej odmítá, aby nedošlo k porušení zákona? A jak sám zaměstnanec získává informace, má právo požádat o zaměstnání v jakékoli specializaci? Může například zdravotně postižená osoba ze 2 skupin pracovat jako řidič, nakladač, opravář?
Tak například velké fyzické a nervové zatížení, výskyt stresových situací při výkonu pracovních funkcí, je kontraindikován u osob se zdravotním postižením s vnitřními sekrečními orgány, zažívacím nebo oběhovým systémem a duševními poruchami.
Kromě toho zdravotní problémy spojené s duševními poruchami naznačují zákaz práce spojené se zvýšeným hlukem, toxickými látkami, nebezpečnými zařízeními a aktivní komunikací s lidmi. Je zakázáno provádět práce ve výškách, pracovat vysokým tempem nebo monotónně, vyžadující stálou pozornost. Tato omezení vylučují postižení spojené s duševními poruchami, prací řidiče, výkonem pracovních funkcí v obchodech chemických podniků nebo na dopravníku.
Pokud jde o postižení spojená s onemocněním zrakového aparátu, práce by měla vyloučit jakékoli namáhání očí a pracoviště by nemělo být v prašných nebo špatně osvětlených místnostech.Zvláštní pozornost by měla být věnována zaměstnavateli bezpečnosti vizuálního aparátu a zcela vylučuje možnost poranění očí.
V případě poruchy řeči je zakázáno pro zdravotně postiženou osobu vykonávat práci spojenou s neustálou verbální komunikací s lidmi nebo s vydáváním řečových příkazů a signálů, pracovat v podmínkách hlasitého šumu nebo s nervovým (mentálním) napětím.
Pracovníci se sluchovým postižením jsou zcela kontraindikováni v druzích práce v nepříznivých klimatických podmínkách, při práci vyžadující neustálé vystavení hlasitému hluku, chemickým a (nebo) toxickým látkám, vibracím, nízkofrekvenčním nebo vysokofrekvenčním zvukům a práci vyžadující dobrý sluch.
Samostatně stojí za zvážení takové kontroverzní, ale docela běžné kontraindikace, jako práce v noci. Existence zákazu tohoto typu práce nebo jeho absence v právech duševního vlastnictví je rozhodujícím faktorem při rozhodování, zda zdravotně postižená osoba ze 2 skupin bude moci pracovat jako strážný, ostraha nebo ostraha při noční směně. Tato kontraindikace je indikována u osob se zdravotním postižením s poruchami trávicího nebo dýchacího ústrojí, zhoršenou funkcí orgánů vnitřní sekrece a metabolickými procesy v těle, krevním oběhem.
To často vyvolává následující otázku: Pokud existují kontraindikace noční práce, může osoba se zdravotním postižením 2. skupiny pracovat jako strážce nebo strážný ve dne nebo večer? Zaměstnanec, který má takovou kontraindikaci, může pracovat od 6:00 do 22:00, pokud jeho pracoviště a pracovní podmínky splňují všechna doporučení ITU týkající se práce uvedená v IPR.
Kromě kontraindikací již indikovaných pro práci osoby se zdravotním postižením existuje řada dalších omezení, která mohou mít zdravotně postižení pracovníci druhé skupiny v závislosti na zdravotním postižení. Zda mohou zaměstnanci této kategorie pracovat na volném místě, závisí především na stupni postižení specifikovaném v IPR.
Stupně postižení
Stupeň postižení je uveden v certifikátu ITU, který potvrzuje postižení skupiny 2. Je možné pracovat, pokud je v této části nápovědy uveden stupeň omezení?
3. stupeň je nejobtížnější. Je určen lidem se zdravotním postižením, kteří na základě rozhodnutí komise ITU nemohou pracovat. Je nezákonné oficiálně přijímat zaměstnance, který má osvědčení uvádějící 3. stupeň, bez ohledu na přání zaměstnance. Z tohoto důvodu způsobuje 3. stupeň hodně kontroverze. Organizace pro lidská práva trvají na tom, že omezení tohoto typu diskriminují osoby se zdravotním postižením a zbavují je nejen práva na práci, ale také podpory Centra zaměstnanosti.
Druhý stupeň omezení pracovní kapacity zahrnuje výkon pracovních funkcí za podmínek vytvořených s přihlédnutím k doporučením práv duševního vlastnictví a / nebo na speciálně vybaveném pracovišti s využitím dalších prostředků nebo zařízení. Pro určení, zda zdravotně postižená osoba 2. skupiny 2 stupňů může pracovat v pozici, která mu byla nabídnuta, je možné se řídit sloupcem „Doporučení pro kontraindikované a dostupné typy práce“ v individuálním rehabilitačním programu. Uzavření pracovní smlouvy se zdravotně postiženým zaměstnancem s tímto stupněm omezení ukládá zaměstnavateli povinnost vytvořit pracovní podmínky pro tohoto zaměstnance v přísném souladu s právem duševního vlastnictví. Výjimkou jsou pouze případy, kdy osoba se zdravotním postižením dobrovolně písemně odmítne část podmínek.
„Nejjednodušší“ stupeň omezení - první - je určen pro zdravotně postižené pracovníky, kteří jsou schopni vykonávat pracovní funkce bez zvláštních podmínek, ale se snížením objemu profesionálních výrobních činností a (nebo) se snížením dovedností. Do 1. stupně jsou také případy, kdy zaměstnanec není schopen vykonávat práci ve své profesi.
Pokud mohou lidé se zdravotním postižením 2. skupiny pracovat bez omezení, je v této části certifikátu ITU o postižení uvedena značka „Není k dispozici“.
Je možné změnit stupeň postižení
Je možné pracovat s 2. skupinou postižení, záleží především na přiřazeném stupni postižení. Znamená to však, že udělení 3. stupně vždy, zejména na dobu neurčitou, znamená, že osoba se zdravotním postižením nemá šanci najít formální zaměstnání? Mohou lidé se zdravotním postižením 2. skupiny, pokud si to přejí, změnit stupeň zdravotního postižení? Mohou pracovat například na speciálně vybaveném pracovišti a (nebo) při vytváření nezbytných pracovních podmínek?
Dokonce i neurčitě stanovený třetí stupeň OSTD není nutně „poslední větou“ pro postiženou osobu. Třetí stupeň OTDS lze změnit na druhý kontaktováním předsednictva generálního ředitele s prohlášením. Chcete-li to provést, musíte:
• Na klinice získejte pokyny k ITU (forma 0-88 / y).
• Předejte kancelář ITU s doporučením a přiložte prohlášení adresované vedoucímu této organizace. Prohlášení musí obsahovat poznámku, že zkouška se provádí s cílem vyvinout a vydat individuální program rehabilitace zdravotně postižené osoby. Nezapomeňte ve sloupci „Jiné“ uvést požadavek na změnu 3. stupně OSTD na 2. stupeň OSTD.
Na základě výsledků průzkumu se může komise ITU rozhodnout změnit třetí stupeň OSTD na druhý stupeň a dát doporučení IPR nebo tuto žádost zamítnout.
Jak může ovlivnit zaměstnanost v úředním invalidním důchodu
Má osoba se zdravotním postižením skupiny 2 právo pracovat na základě pracovní smlouvy, zatímco pobírá invalidní důchod a jiné platby ve stejné výši jako před zaměstnáním? Důchod přiznaný zdravotně postižené osobě druhé skupiny po zaměstnání nebude zrušen ani snížen. Změny však mohou ovlivnit další výplaty. Například některé typy regionálních dotací nebo dotací na bydlení a komunální služby mohou být zrušeny kvůli zlepšené finanční situaci zdravotně postižené osoby a jejích rodinných příslušníků. Zrušení bude mít nutně dopad na penzijní připojištění až do výše životního minima, pokud existuje, a na nezaměstnanost.
Výhody pro pracující zdravotně postiženou osobu
Příjem všech zákonných dávek přímo závisí na tom, zda byli zdravotně postižení lidé ze skupiny 2 úředně zaměstnáni, s tím, že zaměstnavateli budou předloženy všechny doklady potvrzující zdravotní postižení.
Spolu s obecnými právy a zárukami poskytuje pracovní právo zdravotně postiženým zaměstnancům řadu dalších výhod:
• Snížená pracovní doba.
• Kontraindikace pro noční směny.
• Zákaz vykonávat jakoukoli práci přesčas bez formálního písemného souhlasu.
• Omezení zaměstnání o víkendech a svátcích pro zaměstnance se zdravotním postižením. Je možné, aby zdravotně postižená osoba pracovala ve skupině 2 o svátcích nebo víkendech, je stanovena pouze na základě lékařské zprávy o zdravotním stavu zaměstnance.
• Roční dovolená po dobu 30 kalendářních dnů.
• Právo na dovolenou za kalendářní rok bez placení až 60 dní.
Zaměstnanec se zdravotním postižením, který žádá o volné pracovní místo přidělené v rámci kvóty pro zdravotně postižené osoby, může navíc požádat o pracovní místo bez absolvování zkušební doby. Po ukončení pracovní smlouvy (propuštění) je druhé osobě se zdravotním postižením poskytnuta další záruka.
