Změna osob v povinnosti: koncepce, obsah

Z objektivního hlediska je zákon o odpovědnosti prezentován ve formě souboru pravidel upravujících majetkové vztahy a související nemajetkové osobní vztahy. Vztahují se k převodu majetku, výkonu práce nebo poskytování služeb, návratu bezdůvodného obohacení, náhradě škody a také pocházejí z veřejného příslibu odměn, soutěží, sázek a her.

Struktura

Závazné právo upravuje občanský zákoník. Jeho obecnou část tvoří normy oddílu 3. Předepisují pravidla, která lze použít pro jakékoli závazky. Je to proto, že všechny vztahy v této oblasti mají společné rysy. Spolu s tím existuje mnoho zvláštních pravidel. Jsou posuzovány ve čtvrté části občanského zákoníku.

Funkce

Povinnost je postoj, ve kterém jedna osoba ve prospěch druhé musí provést určitou akci. Může se jednat o převod majetku, výkon práce atd. V rámci této povinnosti může být rovněž poskytnuta nečinnost, tj. Jedna osoba by se měla zdržet jakéhokoli jednání. V tento věřitel má právo požadovat, aby dlužník dodržoval stanovené podmínky. Závazky mohou vyplývat ze smlouvy z důvodu škody a dalších okolností stanovených zákonem.

Předměty

V závazných vztazích může jedna i několik osob jednat současně od věřitele i od dlužníka. Neplatnost požadavků na jeden z subjektů, stejně jako uplynutí doby promlčení, neovlivňují nároky na zbývající část. Pokud má každý účastník vztahu povinnost ve prospěch druhého, považuje se za dlužníka v části, kterou je povinen splnit, a za věřitele v tom, co má právo požadovat. Subjekt, kterému je třeba převést jednu nebo druhou věc, provést některou ze dvou nebo více akcí, má právo volby, pokud z transakce nebo zákona nevyplývá jinak. Dohoda mezi věřitelem a dlužníkem nepředstavuje závazky pro třetí strany. Pro ně mohou být práva vytvořena ve vztahu k jednomu nebo všem účastníkům vztahů v případech stanovených legislativními ustanoveními, transakčními podmínkami nebo regulačními předpisy. Pokud existuje více věřitelů nebo dlužníků, může každý z nich požádat o provedení exekuce a každý z nich musí splnit podmínky stejně jako ostatní.

Kapitola 24 občanského zákoníku

Vzhledem k tomu, že většina uvažovaných vztahů je majetkem, je povoleno měnit osoby v povinnosti. V občanském právu taková žaloba zahrnuje nahrazení věřitele nebo dlužníka jiným subjektem. Současně nový účastník vstoupí do vztahu za stejných podmínek jako důchodce. To znamená, že práva a povinnosti osoby opouštějící transakci jsou převedeny na subjekt, který jej nahrazuje.

Výjimky

Změna osob povinných podle občanského práva není povolena v případech, kdy jsou práva věřitele neoddělitelně spjata s jeho osobností. Patří mezi ně například nároky na škody na životu / zdraví, výživné na děti atd. Změna osob v závazku může být výslovně zakázána podmínkami transakce nebo zákonem. Například takové ustanovení je předepsáno v odst. 5 čl. 47 Federální zákon č. 102 „O hypotéce“.

Případy stanovené zákonem

Jsou uvedeny v čl. 387 občanský zákoník a řada dalších pravidel. Například ke změně osob v povinnosti dochází s univerzální posloupností. Může se jednat o dědictví nebo reorganizaci právnické osoby. Převod práv může být proveden soudním rozhodnutím, pokud takovou příležitost stanoví zákon.Například v souladu s čl. 3 odst. 3 písm. 250 občanského zákoníku při prodeji podílu vlastnictví s porušením pravidel předkupního nabytí může každý účastník požádat u soudu, aby na něj přenesl povinnosti a právní způsobilosti kupujícího.

Specifičnost

Existují určitá pravidla, podle kterých se provádí změna osob. Práva přecházejí z původního věřitele na nového za podmínek a v rozsahu, který dosud existoval. Náhradní účastník zároveň přijímá nejen počáteční požadavek, ale také další příležitosti s ním spojené. Jedná se například o práva, která zajišťují řádné plnění závazků (zástava, možnost získat pokutu atd.). Jejich objem se může lišit podle zákona nebo dohody stran.

Nadace

Transakce, podle které se provádí změna osob v závazku, se nazývá postoupení (postoupení pohledávky). Věřitel vznikající ze vztahu se nazývá postupitel a nová entita se nazývá nabyvatel. Smlouva o změně osob v závazku se plní v souladu s pravidly Čl. 389 občanského zákoníku. Pokud byla původní transakce uzavřena jednoduchým písmem, mělo by být tímto způsobem stanoveno postoupení práv. Pokud došlo k notářskému ověření, musí být zadání certifikováno. Některé transakce podléhají státní registraci. Proto musí být rovněž zaregistrována dohoda o změně osob v povinnosti.

Důležitý bod

Změna osob v závazku neznamená stanovení jiných než původních podmínek pro dlužníka. Měl by provádět stejné činnosti v souladu se stejnými požadavky. Ke změnám dochází pouze od věřitele. V tomto ohledu není podle obecných pravidel vyžadován souhlas dlužníka s převodem práv. V některých případech však musí být získána. Například souhlas je nezbytný, pokud je taková podmínka stanovena ve smlouvě, zřízena zákonem nebo pokud je totožnost věřitele pro dlužníka obzvláště důležitá. K tomu dochází například při podávání.

Všimněte si

Souhlas dlužníka s postoupením není vyžadován, ale zákon vyžaduje, aby věřitel informoval o změně osob. Nejprve se zajímám o oznámení nabyvatel. To je vzhledem k tomu, že podle čl. 3 odst. 382 občanského zákoníku nese nový věřitel riziko pravděpodobných nepříznivých důsledků, které jsou způsobeny neoznámením dlužníka. Pokud neví, že došlo ke změně osob v povinnosti, může dluh pokračovat v splácení již účastníku, který již byl v důchodu. Tato akce bude považována za splnění podmínek transakce. V takovém případě může nabyvatel, který přijal právo na uplatnění nároku, podat žalobu na postupitele bezdůvodné obohacení.

Dlužník může také podat námitku před obdržením oznámení. To znamená, že čím dříve bude o úkolu informován, tím lépe pro nového věřitele. Kromě toho podle čl. 412 občanského zákoníku, může dlužník započíst proti nároku nabyvatele svůj protinávrh na postupitele, pokud se objevil na základě, ke kterému došlo v době oznámení, a lhůta uplynula před tímto okamžikem nebo byla stanovena podle data žádosti, nebo není stanovena.

Odpovědnost

Převzetí peněžní závazky nebo při provádění jiné transakce musí účetní jednotka splňovat stanovené podmínky. Podle čl. 390 CC, původní věřitel odpovídá novému pouze za neplatnost převáděného nároku. Za nedodržení podmínek transakce ze strany dlužníka neodpovídá. Právní předpisy však stanoví výjimky. Patří sem případy, kdy je peněžní závazek nebo jiná majetková transakce doprovázena zárukou původního věřitele za dlužníka na nabyvatele, jakož i případy, kdy jsou práva podle bezpečnostního příkazu převedena doložením.

Postoupení musí předat zadavateli doklady, které potvrzují právo na reklamaci.Kromě toho by měl poskytnout veškeré informace týkající se jeho provádění. Dlužník může zase vyžadovat důkaz o postoupení. Má-li nový věřitel předložení příslušných dokumentů, má možnost odmítnout dodržet podmínky transakce, protože nese riziko možných nepříznivých důsledků podle čl. 312 občanského zákoníku.

Změna odpovědnosti: převod dluhu

K vstupu nového dlužníka do transakce může dojít také v souladu se zákonem nebo dohodou stran. Pro věřitele je v tomto případě nezbytná totožnost subjektu vstupujícího do vztahu. V tomto ohledu je převod dluhu povolen pouze s jeho souhlasem. Nový subjekt může vznést námitky proti nárokům věřitele. Měly by být založeny na počátečním vztahu mezi stranami transakce. Forma, ve které dochází k převodu dluhu, musí být v souladu s originálem. Pokud transakce umožňuje státní registraci, postupuje nová dohoda také tímto postupem. Podle čl. Výměna účastníků GK 201 neznamená změnu statutu omezení a pravidel pro jeho výpočet.

Rozdíly od ostatních obchodů

Změna osob v transakci by měla být odlišena od případů souvisejících s výskytem povinnost odvolání. V rámci těchto vztahů má jeden subjekt právo požadovat od jiného (regresního) majetku, který byl převeden na třetí stranu místo druhé nebo z jeho viny. Zde je třeba rozlišovat dva případy:

1. Hlavní závazek vznikl mezi věřitelem a regresem. Činidlo splácí dluh a dostává právo na vrácení (regresní) pohledávku. Například ručitel (pojišťovna nebo banka) vyplatí věřiteli částku. Poté získá právo požadovat od dlužníka podle čl. 379 GK (v regresním pořadí).
2. Hlavní povinností je mezi věřitelem a přísadou. Tato situace nastane, když podle zákona je posledně uvedený odpovědný za jednání regrese. Příkladem by byla odpovědnost organizace za jejího zaměstnance. Po splnění povinnosti věřitele získává složka právo na požadavek na vrácení. Uloží sankci subjektu, který mu ublížil.

V takových situacích zaniká primární povinnost a na jejím místě vzniká nová. Právo přísad nebude záviset na právech věřitele. Nový subjekt postupně získá právní způsobilost. Závisí na právech postupitele a jeho vztahu s dlužníkem.