Nespravedlivé obohacení je v současné době jedním z nejnaléhavějších problémů. Soudní spory zahajují běžní občané i různé organizace. Každý rok je stále více takových situací a trpí to běžnými lidmi. Co je důležité vědět o bezdůvodném obohacení? Jaká práva a povinnosti vyplývají z této koncepce?
Koncept bezdůvodného obohacení
Začněme definováním pojmu. Neoprávněné obohacení se tedy nazývá majetkové předměty, které byly získány na úkor jiných osob legálně neoprávněnými transakcemi. V soudních sporech se strany tohoto právního vztahu obvykle nazývají nabyvatel a oběť. Nároky posuzují rozhodčí soudy.
Podmínky pro bezdůvodné obohacení
Aby soud uznal bezdůvodné obohacení, musí být současně splněny tři podmínky:
- Existence samotného obohacování (podle článku 8 občanského zákona), tj. Když nabyvatel získává výhody a zvyšuje majetek, ale zároveň nenese náklady, které by mohly vzniknout při běžném podnikání.
- Akvizice není výsledkem hospodářské činnosti.
- Obohacení nemá právní základ, to znamená, že transakce nebyla doprovázena smlouvou nebo nebyla založena na současných legislativních normách.
Obvykle nesprávné obohacení je výsledkem situací, kdy:
- omylem byla nabyvateli vyplacena určitá částka peněz nebo převodu věcí, poskytování služeb, provedení práce, osvobození od majetkových závazků;
- nabyvatel se v roce 2007 dopustil protiprávního jednání co se týče majetku předměty;
- došlo k přírodním katastrofám;
- došlo k chybným jednáním třetí strany.
Někdy však existují spory týkající se definice pojmu „majetek“. Občanské právo uvádí, že se na tento majetek odkazuje movitý a nemovitý majetek stejně jako peníze, jiné cenné papíry, věci, jinými slovy, všechny položky, které lze převést na fyzické a právnické osoby.
Kdy vznikají občanská práva a povinnosti?
Nabývání vlastnictví nabyvatele bez právního důvodu je bezdůvodným obohacením. Co způsobuje občanská práva a povinnosti? Na tuto otázku jednoznačně odpovídá občanské právo - vznikají za následujících okolností:
- uzavírání transakcí, smluv;
- schvalování aktů orgánů státní správy a místní správy;
- soudní rozhodnutí;
- nabývání majetku v souladu se zákonem;
- vytvoření hudebního nebo uměleckého díla, jakož i jakýkoli výsledek duševní činnosti;
- náhodné nebo úmyslné poškození občanů;
- nástup událostí vedoucích ke vztahu;
- nedovolené obohacení na úkor ostatních občanů.
Mechanismus sběru
Je-li odhalena skutečnost bezdůvodného obohacení, musí nabyvatel v souladu s článkem 1102 občanského zákoníku Ruské federace vrátit majetek oběti. Pokud nabyvatel v důsledku bezdůvodného obohacení obdržel příjem, musí tuto částku oběti vrátit (článek 1107). Lhůta pro vrácení se počítá od okamžiku, kdy nabyvatel zjistil, že neexistují právní důvody pro obohacení.Stejné pravidlo platí v případech, kdy nabyvatel plánoval příjem z majetku.
Co může nabyvatel požadovat?
Dojde-li k bezdůvodnému obohacení, dává občanský zákoník Ruské federaci nabyvateli právo na náhradu nákladů za majetek, který je předmětem navrácení. To je uvedeno v článku 1108 tohoto Kodexu. Náklady jsou hrazeny oběťmi. Výše náhrady je určena náklady na údržbu a skladování majetku od okamžiku, kdy bylo uznáno bezdůvodné obohacení. Toto právo však může být ztraceno, pokud byl majetek držen úmyslně nabyvatelem.
Způsoby vrácení majetku
Vrácení majetkových předmětů, které byly získány v důsledku bezdůvodného obohacení, je přímou a primární povinností nabyvatele. Způsoby, jak lze bezdůvodného obohacení získat (občanský zákoník, články 1104 a 1105), jsou vrácení věcných statků a vrácení jejich hodnoty a ztráty, které oběti utrpěly. Úroky vznikají z částky obohacení v souladu s článkem 395 občanského zákona.
Co nelze vrátit
Majetek nelze vždy vrátit oběti kvůli bezdůvodnému obohacení nabyvatele. Občanské právo v článku 1109 stanoví případy, kdy návrat není možný. Patří sem situace, kdy:
- majetek byl převeden nabyvatelem na oběť před povinnostem jejich vrácení, včetně naběhlého úroku (například mzdy jsou vypláceny zaměstnancům organizace až do poskytnutí určitých služeb);
- majetek v jiné transakci byl převeden na třetí strany, pokud promlčecí doba již vypršela, bez ohledu na to, zda oběť věděla o začátku tohoto období nebo ne;
- majetek je plat nebo jiné platby, jako je výživné, důchod, protože jsou uznány jako prostředky pro obživu, pokud nabyvatel prokáže, že neměl žádné účetní chyby nebo nepoctivost;
- předměty majetku se převádějí pro charitativní účely nebo pro plnění neexistujících závazků, nabyvatel musí prokázat, že oběť o těchto podmínkách věděla.
Výše uvedený seznam výjimečných situací je právními předpisy uznán jako jednoznačný a vyčerpávající.
Neoprávněný převod nároků
Situace, kdy nabyvatel předal postoupení pohledávek nebo jiným podobným způsobem se majetek třetích osob považuje za bezdůvodné obohacení podle článku 1106 občanského zákona. V takovém případě musí oběť dostat zpět držba majetek. Nabyvatel musí také vrátit všechny dokumenty, které potvrzují vlastnictví.
Nespravedlivé obohacení: soudní praxe
Nejčastěji jsou u soudu posuzovány dva typy sporů:
- Pokud občané náhodně převedou finanční prostředky na organizace a osoby, s nimiž nebyla uzavřena dohoda (chyba v jedné číslici běžného účtu).
- Pokud občané podávají žádost o vrácení peněz, jsou připsány na účet třetích osob a organizací také bez předchozího uzavření smlouvy.
V prvním případě, kdy nabyvatel odmítne zaplatit přijaté prostředky, soud ho požádá o všechny kontroly a příjmy. Pokud v nadcházejících dnech nebyly na účet nabyvatele převedeny žádné další prostředky, oběť je vrácena celá částka. Ve druhém případě soud s největší pravděpodobností odmítne oběť vrátit, protože věděl předem, že nemá žádné závazky vůči organizaci, ale učinil tak podle vlastního uvážení. Soud neuznává bezdůvodné obohacení.
Soudní praxe v těchto tvrzeních ukazuje, že tyto legislativní normy lze interpretovat různými způsoby.Každý případ vyžaduje důkladný přístup a dobrou znalost občanského práva.
Praktická doporučení
Při provádění určitého druhu práce nebo poskytování služeb bez uzavření smlouvy může soud odmítnout splnit požadavek účtovat poplatek od zákazníka. S odkazem na článek 1102 však může oběť prokázat skutečnost bezdůvodného obohacení. Mimochodem, věřitelé mají právo účtovat provizi za uložené služby z banky. Smlouva o půjčce zůstává v platnosti a ustanovení o dodatečných provizích je považováno za nezákonné.
V našem životě často vznikají situace, kdy dochází k bezdůvodnému obohacení. Občanský zákoník jednoznačně a vyčerpávajícím způsobem definuje práva a povinnosti účastníků těchto transakcí v článcích 1102 - 1109 v kapitole č. 60. Abychom se chránili před soudním sporem o navrácení ztraceného majetku, je třeba při provádění hotovostních transakcí postupovat opatrně a uchovávat všechny dokumenty, potvrzuje je. Pokud k tomu dojde, nebude konzultace s kvalifikovaným právníkem zbytečná.
