Majetek domácnosti: složení, majitel, údržba, opravy, použití, poškození. Co se týká společného majetku?

Otázka toho, co se týká společného vlastnictví, je v současné době docela relevantní. Jeho nelegální odcizení se velmi často provádí. Podle odborníků by zavedení povinné inventury s určitými časovými intervaly mohlo v této záležitosti uvolnit napětí.

Domácí majetek: LCD Ruské federace

Článek 36 zákona stanoví ustanovení týkající se práv na objekty v bytovém domě. Zejména je v normě stanoveno, že každý vlastník společného domu má ve struktuře plochy, které nejsou součástí bytů, a má sloužit více než 1 místnosti v budově. Mezi ně patří mimo jiné výtahy a šachty, schody, chodby, podkroví, technické podlahy, suterény, kde jsou umístěny inženýrské komunikace. Velikost těchto zařízení rekonstrukcí lze zmenšit pouze se souhlasem všech zákonných vlastníků. Svým rozhodnutím může být společný dům převeden zcela nebo částečně na jiné osoby za účelem provozování, pokud tato akce neporušuje zájmy a práva právnických osob a občanů. Bytový zákon má další ustanovení. Zejména určuje postup, podle kterého může být komunální majetek přidělen a zlikvidován, jakož i znaky, kterými jsou objekty rozpoznávány.

GK

Podle čl. 244 občanského zákoníku, majetek, který je v právním vlastnictví 2 nebo více osob, patří k nim na základě práva společného vlastnictví. V tomto případě lze určit podíly každého subjektu. Tento druh majetku vzniká ve vztahu k majetku, který je nedělitelný (nelze jej rozdělit beze změny účelu nebo ze zákona není předmětem rozdělení). V takovém případě můžete nastavit podíl každého vlastníka. Pokud jejich velikost nelze určit, pak na základě čl. 245 GK jsou považováni za rovnocenné. Určení podílů na společném majetku upravuje čl. 37 Kód bydlení. V souladu s normou je hodnota úměrná celkové ploše prostor náležejících subjektu. Podíl tak lze vypočítat. Za tímto účelem by měla být plocha areálu vlastníka (podle zákona o státní registraci zákona) dělena součtem ploch nebytových a bytových prostor domu (podle vysvětlení ZISZ). Přijatý podíl lze zaregistrovat v registru a zadat do certifikátu. Používání komunálního majetku provádějí zákonní vlastníci příslušných prostor. Převod předmětů do provozu na jiné osoby se provádí rozhodnutím přijatým na valné hromadě všech obyvatel.

Suterén

Jak je uvedeno výše, jsou zpravidla součástí společného vlastnictví. Je třeba poznamenat, že uznání práv zákonných vlastníků na sklepy je zakotveno v Ústavním soudu. Mezitím v praxi tyto prostory ne vždy fungují jako společné vlastnictví.

Regulační vysvětlení

V čl. 290 s. 1 občanského zákoníku, který se vztahuje na společný dům. Zejména je uvedeno, že subjekty vlastní hygienické, elektrické, mechanické a jiné vybavení, podpůrné struktury, prostory sloužící více než jednomu bytu. Výše uvedené umění. 36 bytového zákoníku poskytuje úplnější seznam.Analýza norem nám umožňuje dojít k závěru, že prostory, které patří do společného vlastnictví, nemohou v této budově, která je v osobním právním vlastnictví, fungovat jako součást bytu nebo jiného objektu. Je třeba poznamenat ještě jeden důležitý bod. Ve smyslu pravidel v společný majetek část zařízení, která není izolovaná od oblasti patřící jedinému vlastníkovi, nesmí být zahrnuta. Mohou tedy existovat dva právní režimy. V prvním případě mluvíme o společném majetku domu. V této situaci jsou účastníci právních vztahů všichni vlastníci prostor se stanovením velikosti každé akcie. Ve druhém případě existuje samostatný objekt (nebo několik), které jsou ve výhradním nebo společném vlastnictví. Důvody vzniku těchto práv se však nevztahují k zamýšlenému účelu majetku jako sloužícího a pomocného.

Stanovisko Ústavního soudu

V rozhodnutí č. 489 О-О je uvedeno, že prostory, které nepůsobí jako součást bytů, patří do společného domu, pokud obsahují zařízení sloužící k uspokojování potřeb a potřeb vlastníků. Nemají samostatný účel. Stejně jako zařízení, které se v nich nachází, jsou tyto prostory provozovány tak, aby obsluhovaly několik nebo všechny prostory v obytném domě. Zároveň soudci upozornili na skutečnost, že kromě nebytových prostor, které se vztahují ke společnému majetku, mohou být v budově přítomny i další podobné objekty, které jsou určeny pro nezávislý provoz. Jsou uznávány jako nemovitosti. Tyto prostory fungují jako nezávislé objekty občanských práv. Jejich právní postavení se tedy liší od regulačního režimu stanoveného v článcích 36 bytového a 290 občanských zákoníků.

Vyjasnění rozhodčího soudu

Je třeba říci, že v domech postavených v sovětských dobách je poměrně obtížné odlišit nebytové prostory, které vykonávají výlučně obslužné funkce, od podobného objektu, ale pro samostatné použití. Řešení tohoto problému vyžaduje zohlednění skutečných okolností a je zahrnuto do pravomoci rozhodčích soudů a soudních orgánů obecné příslušnosti. Mezitím praxe jaderných elektráren, která se vyvíjí po celou dobu od přijetí rozhodnutí č. 489 OO, k velkému překvapení majitelů bytů a jejich zástupců, ukázala, že prostory suterénního typu, historicky určené k umístění obuvi, lékáren a dalších institucí a organizací , ve většině případů se nepovažují za společné vlastnictví. V nových budovách je právní režim těchto objektů transparentnější. Rozhodčí soudci nejčastěji uznávají své společné vlastnictví.

Důležitý bod

V čl. 36 zákona o bydlení to výslovně stanovilo sdílené vlastnictví nesmí vzniknout na žádném suterénu domu, ale pouze v technických prostorách. Vhodná kvalifikace objektu je předurčena různými faktory. Může to být například potřeba otevřeného a trvalého přístupu k zařízení, které je v něm umístěno. Mezitím přítomnost v suterénu není dostatečným základem pro uznání jeho technických. Proto nebude považován za majetek společenství.

Údržba, opravy společného majetku

Stav zařízení by měl poskytovat:

1. Soulad s bezpečností a spolehlivostí.
2. Cenově dostupné použití společného vlastnictví. Patří sem také pozemek, na kterém je obytná budova umístěna.
3. Bezpečnost pro zdraví a život lidí, bezpečnost hmotných hodnot právnických osob a občanů, jakož i těch, kteří patří obci a státu.
4. Dodržování oprávněných zájmů a práv vlastníků a dalších subjektů.
5. Neustálá připravenost systémů komunikačního inženýrství, měřicích zařízení a dalších zařízení zahrnutých do společného majetku a určená k poskytování vhodných služeb osobám žijícím v prostorách MKD.
6. Udržování vhodného architektonického vzhledu stavby podle projektové dokumentace.

Klíčové události

Obsah společného vlastnictví zahrnuje různé akce. Závisí na konstrukčních prvcích, úrovni fyzického opotřebení, technickém stavu zařízení a podmínkách umístění bytové struktury. V souladu s těmito faktory může obsah společného vlastnictví zahrnovat:

1. Prohlídka předmětů. Provádí je majitelé prostor a odpovědné osoby. Při inspekci jsou odhaleny nesrovnalosti stavu objektu s požadavky stanovenými zákonem, poškození společného majetku, ohrožení bezpečnosti, zdraví a života lidí.
2. Osvětlovací zařízení.
3. Poskytování úrovní vlhkosti a teploty stanovených v regulačních předpisech.
4. Sanitární a hygienické čištění a čištění prostor, pozemků.
5. Sběr a následné odvádění tekutého a pevného domácího odpadu. Patří sem mimo jiné odpad vzniklý v důsledku činnosti jednotlivých podnikatelů a organizací provozujících nebytové prostory.
6. Údržba a generální oprava společného majetku.
7. Opatření požární bezpečnosti v souladu se zákonem.
8. Přípravné práce pro sezónní provoz.
9. Péče o zelené plochy a krajinné prvky, jakož i další objekty určené k provozu, údržbě, umístěné na pozemku, který je součástí společného domu.

Zákonní vlastníci prostor v obytném domě mohou výše uvedené činnosti vykonávat samostatně nebo k tomu zapojovat jiné osoby.

Vlastnosti inspekcí

Závisí na způsobu ovládání MCD. Kontroly mohou provádět vlastníci, osoby jimi zapojené v souladu se smlouvou o provádění stavebních a technických znalostí. Tyto činnosti mohou rovněž provádět odpovědné subjekty jednající jako úředníci řídících struktur HOA, bytového družstva nebo jiného specializovaného spotřebitelského družstva. Výsledky inspekce jsou dokumentovány v aktu. Působí jako základ pro osoby s rozhodovací pravomocí nebo majitele bytů k rozhodování o souladu či nesouladu kontrolovaných objektů s legislativními požadavky, jakož i k přijetí nezbytných opatření k odstranění zjištěných závad, poškození, poruch.

Výjimky

Opatření na údržbu objektů nezahrnují:

1. Údržba, izolace a opravy oken a dveří místností, balkonů, výměna poškozeného (rozbitého) skla místností, které nejsou běžným majetkem.
2. Čištění a čištění ploch nesouvisejících s územím MKD, jejich zahradnictví a zlepšování, péče o prvky na nich umístěné. K těm patří, včetně, záhony, trávníky, keře, stromy. Tyto akce jsou prováděny vlastníky příslušných webů.

Odpovědné subjekty

Správná údržba a údržba společného majetku je poskytována v závislosti na správě MKD:

1. Zákonní vlastníci prostor. Uzavírají příslušnou dohodu s řídící organizací nebo osobami poskytujícími služby nebo provádějícími výše uvedenou práci.
2. Sdružení vlastníků domů, bytové družstvo nebo jiné specializované spotřebitelské družstvo. Údržba majetku je v tomto případě zajištěna členstvím v těchto sdruženích nebo uzavřením dohod občany, kteří nejsou jejich členy.

Varování opotřebení objektu

Údržba předmětů zahrnutých do společného majetku se provádí na základě rozhodnutí přijatého na zasedání obyvatel.Schválený seznam prací by měl zajistit prevenci předčasného opotřebení a údržbu ukazatelů provozuschopnosti a výkonu, jakož i odstranění závad, poškození, závad. Údržba nezahrnuje výměnu výtahů, které nesou zdi. Práce nezahrnuje odstraňování problémů s dveřmi do nebytových nebo bytových prostor, okna uvnitř nich, pokud jsou jednotlivě vlastněna subjekty. Tyto činnosti jsou prováděny příslušnými vlastníky.

Pokud stupeň fyzického opotřebení dosáhl maximálního přípustného ukazatele stanoveného v právních předpisech o technickém předpisu a nezaručuje bezpečnost zdraví, život osob, představuje hrozbu pro obec, státní materiální hodnoty a předměty patřící občanům a právnickým osobám, jsou zákonní vlastníci prostor v MKD povinni okamžitě přijmout nezbytná opatření k nápravě situace. Za tímto účelem se schůzka rozhodne o provedení generální opravy. Skutečnost, že majetek dosahuje stupně stanovených maximálních povolených ukazatelů bezpečnosti a spolehlivosti, je stanovena vlastníky nebo odpovědnými osobami, jakož i zástupci federálního výkonného orgánu, regionálních struktur oprávněných sledovat provoz a stav bytového fondu v souladu s federálním zákonem a dalšími regulačními dokumenty při kontrole. Jeho výsledky jsou zaznamenány v odpovídajícím aktu.