Transakce, koncepce, typy, podmínky platnosti smluv jsou stanoveny v občanském zákoníku. Kodex také stanoví povinnosti a právní způsobilosti účastníků vztahu. Právní předpisy stanoví okolnosti, za kterých k nim dochází, mění se a zanikají, jakož i důsledky těchto událostí. Podívejme se podrobněji, co to je transakce, typy transakcí, podmínky reality. 
Obecné informace
Transakcí se obecně rozumí jednání právnických osob a občanů, jejichž cílem je vznik, zánik a změna práv a povinností. Tato definice je uvedena v Art. 153 GK. Každý účastník vztahu chce konkrétní výsledek. Z akcí prováděných subjekty se lze dozvědět o jejich daném záměru. Aby byla vůle účastníků vzájemně vnímána a aby byla známa třetím stranám, musí být vyjádřena navenek.
Vyjádření vůle
Říká se tomu vnější výraz vnitřních záměrů subjektů transakce. Vůle je tvořena představa o obsahu vztahu. Zákon stanoví několik způsobů vyjádření záměrů. Takže vyjádření vůle může být přímé. V tomto případě účastníci transakcí podávají písemná nebo ústní prohlášení. V ostatních případech je vůle vyjádřena souběžnými akcemi. Na nich můžeme uzavřít přítomnost určitých záměrů. Ve třetích případech je vůle vyjádřena v tichosti.
Klasifikace
Transakce mohou být jednoduché, dvojité nebo mnohostranné. Poslední dvě kategorie se nazývají smlouvy. Jednostranné transakce jsou transakce, které jsou uzavřeny na základě vůle jedné účetní jednotky. Účastníky těchto vztahů se zároveň stávají nejméně dvě osoby. Například poskytnutí plné moci pro přijímání určitých podstatných aktiv funguje jako jednostranná transakce. Zákonné příležitosti a povinnosti však vznikají jak pro zmocnitele, tak pro právního zástupce.
Bilaterální transakce jsou výrazem dohodnuté vůle dvou nebo více osob, multilaterálních - více než dvou účastníků. Mezi ně například patří dohoda mezi třemi komerčními organizacemi o výstavbě společného úložiště. Transakce mohou být také abstraktní a příčinné. V posledně uvedeném případě jejich založení jasně vyplývá z obsahu. Například kupní smlouva. V případě nedosažitelnosti nebo nezákonnosti účelu se takové dohody považují za neplatné. V abstraktních smlouvách je nadace oddělena od obsahu. Například vystavení vyúčtování. Jeho platnost nezávisí na legalitě transakce, ve které je vydána.
Důsledky
V souladu s podmíněností jejich výskytu nebo ukončení, výskytu nebo neexistence v důsledku určité události se transakce dělí na podmíněné a nepodmíněné. První z nich se zase dělí na ty, které jsou spáchány za podmíněných a hanlivých podmínek. V rámci posledně jmenovaného závisí zánik závazků a právních příležitostí na okolnostech, u nichž není jasné, zda k nim dojde nebo ne. Závazek pod podmíněný stav transakce naznačují, že účastníci v takovém vztahu vyvinou povinnosti a práva.
Jiné typy
V závislosti na tom, zda povinnost jednoho účastníka splňuje protinávrh jiného účastníka, se transakce dělí na bezdůvodné a nevýhodné.Pokud pro vznik vztahů postačují pouze dohody stran, pak se nazývají konsensuální. Pokud je nutné dodatečně převést vlastnost, pak je transakce skutečná. Patří mezi ně například dárková smlouva, půjčka atd. Vyjádření vůle, jak je uvedeno výše, může být orální. Právní předpisy stanoví dva typy takových transakcí:
- Spustitelný v přímém provedení.
- Na základě jiné písemné transakce nestanoví-li zákon, jiný regulační akt nebo smlouva mezi stranami povinnou písemnou formu.
Smlouvy uzavřené na papíře mohou být notářsky ověřeny nebo vyžadují následnou registraci.
Transakce: pojem, formy, podmínky reality
Právní předpisy stanoví určité požadavky, které jsou pro strany dohod závazné. Platnost transakce v občanském právu je následující:
- Zákonnost obsahu. Smlouva musí být v souladu se současným postupem, nesmí být v rozporu se zákonem ani jinými regulačními dokumenty.
- Právní způsobilost a právní způsobilost subjektů. Koncepce a podmínky platnosti transakcí úzce souvisí s schopnostmi a schopnostmi účastníků. První požadavek se týká organizací, státních a obecních subjektů, státu. Jejich schopnosti mohou být omezeny základní dokumentací nebo zákonem. Na občany se vztahuje požadavek způsobilosti k právním úkonům. Transaktoři musí stárnout a být si vědomi odpovědnosti a důsledků, musí být schopni přijímat závazky a uplatňovat svá práva. Samostatná omezení mohou být v takových případech stanovena zákonem.
- Jednota vůle a její vyjádření. Pokud chybí, pak je transakce uzavřena svěrákem vůle. Může to být sporné nebo neplatné. V každém případě je transakce neplatná rozhodnutím soudu (v prvním případě) nebo bez ohledu na to (ve druhém). Vyjádření svěráku vůle může spočívat v tom, že zcela chybí. Například subjekt uzavřel dohodu s fyzickým nátlakem. Vůle může být také vytvořena pod vlivem faktorů, které narušují normální proces její tvorby (například klam).
- Soulad se zavedenou formou transakcí. Podmínky platnosti transakcí v tomto případě mohou být obecné a zvláštní. Pokud nebude dodržen vzor stanovený právními předpisy, bude dohoda považována za protiprávní. Není-li smlouva jednoduše uzavřena na papíře, spočívá sankce v neschopnosti obrátit se na výpověď svědka.
Toto jsou základní podmínky platnosti transakcí.
Neplatné transakce
Takové vztahy nezpůsobují právní důsledky odpovídající jejich obsahu. Pokud nejsou splněny podmínky pro platnost občanskoprávních transakcí, nevznikají povinnosti a příležitosti, nezanikají ani nezmění, s výjimkou těch, které se vztahují k jeho nezákonnosti.
Neplatnost dohody
V praxi nejsou podmínky platnosti transakcí vždy splněny. V občanském právu je stanovena klasifikace nelegálních smluv. Mohou být neplatné nebo zrušitelné. Toto oddělení je stanoveno v Art. 166, Ustanovení 1 občanského zákoníku. Neplatné transakce jsou neplatné v okamžiku jejich uzavření z důvodu právní normy. V tomto ohledu není nutné, aby soudní rozhodnutí uznalo jeho nezákonnost. Neplatné transakce nejsou předmětem exekuce. Všechny zúčastněné strany se mohou dovolávat nezákonnosti a požadovat u soudu, aby na takové dohody aplikovaly odpovídající důsledky.
Spolu s tím je třeba věnovat pozornost odstavci 2 čl. 166 občanského zákoníku. V případě nesplnění jedné nebo druhé podmínky platnosti transakcí občanské právo stanoví, že soud, který zjistil neplatnost, z vlastního podnětu uplatní na účastníky odpovídající důsledky.Vzhledem k tomu, že taková dohoda nezpůsobuje změny, výskyt nebo ukončení závazků a zákonné možnosti, lze smlouvu prohlásit za nezákonnou až od jejího uzavření. V tomto případě legislativa stanovila výjimečné případy v čl. 171-172 občanského zákoníku. Za určitých okolností má soud právo uznat platnou a neplatnou transakci.
Napadená smlouva
Takové transakce se nazývají transakce, které v době jejich uzavření vyvolávají právní důsledky charakteristické pro platné dohody. Jsou však nestabilní, protože na žádost okruhu osob definovaných zákonem mohou být napadeni. Výsledný výsledek může být zcela zrušen. Důvodem je skutečnost, že na základě čl. 1 odst. 1 písm. 167 občanského zákoníku se neplatná transakce stane okamžikem jejího uzavření. Rozhodnutí soudu v této věci bude mít zpětný účinek, pokud z obsahu dohody nevyplývá, že může být ukončeno pouze pro budoucnost.
Důsledky
Podmínky platnosti a neplatnosti transakcí zahrnují různé právní výsledky. Právní důsledky pro plně nebo částečně uzavřené smlouvy, které jsou v rozporu s požadavky zákona, jsou uvedeny v čl. 167-169 občanský zákoník. Liší se podle důvodů invalidity. Ve většině případů jsou důsledky spojeny s určováním osudu předmětů přijatých účastníky na základě uzavřené dohody.
Restituce
Jedná se o obecné pravidlo, podle kterého se určuje osud obchodu dosaženého při uzavření smlouvy, aniž by byla dodržena jakákoli podmínka platnosti transakce. Restituce zahrnuje vzájemné navrácení všech získaných účastníky. Pokud to nelze provést v naturáliích, včetně právní úpravy, kdy je přijaté vyjádřeno v užívání nemovitosti, poskytované služby nebo vykonané práci, právní úprava umožňuje peněžní náhradu. U některých smluv, které jsou uzavřeny v případě nedodržení jakékoli podmínky platnosti transakce, jsou stanovena další pravidla:
- Jednostranná restituce. Představuje inicializaci pouze nevinného účastníka. To se provádí tak, že se mu vrátí, co udělal na základě smlouvy. Zákon navíc stanoví vymáhání od pachatele, který mu byl nebo byl dlužen ve prospěch státu.
- Prevence restitucí. V tomto případě je vše, co strany přijaly, získá zpět ve prospěch státu, jakož i v případě neúplného plnění, vše splatné.
Pokud z dohody uzavřené při nesplnění kterékoli z výše uvedených podmínek platnosti transakce vyplývá, že může být ukončena pouze pro budoucnost, soud ji zbaví moci pro nadcházející období. V tomto případě zůstává vše, co bylo přijato, účastníkům. Smlouva však není předmětem dalšího plnění. 
Důležitý bod
Je třeba poznamenat, že důsledky uvedené v čl. Na bilaterální a multilaterální dohody se vztahují články 167 a 169–179 občanského zákoníku. Nejsou-li splněny podmínky platnosti jednostranného obchodu, použije soud ustanovení článku 60 Občanský zákon o navrácení majetku získaného nepřiměřeně.
Omezení
Jsou stanoveny v souladu s Čl. 181 občanského zákoníku. Promlčecí lhůta pro uplatnění důsledků nezákonnosti neplatné transakce je 10 let. Vypočítává se ode dne, kdy byla uzavřená smlouva zahájena. Promlčecí lhůta pro prohlášení transakce za spornou a použití příslušných důsledků je 1 g. Začíná dnem:
- Ukončení hrozby nebo násilí (u smluv stanovených v článku 179).
- Když se žalobce dozvěděl nebo mohl vědět o okolnostech, které slouží jako základ pro neplatnost dohody (pro jiné sporné transakce).
Art. 179 GK
Ustanovení tohoto článku se vztahují na smlouvy uzavřené pod vlivem hrozeb, násilí, podvodů, v případě zlomyslného souhlasu zástupců jednoho účastníka s jiným nebo z důvodu obtížných okolností. Při takových transakcích se projev vůle strany neshoduje s jejími skutečnými úmysly nebo oběť je zcela zbavena možnosti páchat jednání podle své svobodné vůle a v osobních zájmech. Dohoda uzavřená za okolností, kdy byl jeden z účastníků nucen tak učinit kvůli obtížné situaci, která pro něj znamená absolutně nepříznivý výsledek, se nazývá spoutaná. V takových případech si druhá strana je vědoma situace a používá ji ve svém vlastním zájmu. Takové transakce mohou být zrušeny soudem v žalobě oběti. Důsledky jsou jednostranné restituce. Soud může navíc oběti propůjčit náhradu skutečné škody.
