Protinávrh jako instituce, jednající jako právní nástroj, existuje již dlouhou dobu. V té či oné podobě se používá od příchodu právních norem obecně. Protinávrh, jehož ukázka bude uvedena níže, vám umožní rychle a účinně obnovit práva, která byla porušena, a najít pravdu v rámci řízení. Dále tento koncept zvažujeme podrobněji. 
Protinávrh v rozhodčím řízení - co je to?
Jak bylo uvedeno výše, tento nástroj existuje již dlouhou dobu a má svou vlastní historii. Protinávrh je nezávislý nárok. Uvádí to žalovaný. Protinávrh je jedním z opravných prostředků, které se v řízení používají. Je zvažováno ve spojení s počáteční aplikací. Je však třeba poznamenat, že takový nástroj jako protinávrh v rozhodčím řízení, jehož prezentační řízení, jehož podmínky přijetí umožňují částečné nebo absolutní vyloučení původních nároků, se v praxi zdaleka nepoužívá. Nejdůležitějším problémem dneška je vymezení případů, ve kterých je použit jeden nebo druhý způsob reakce na původní aplikaci. To se týká zejména přímého protinároku v rozhodčím řízení a námitek proti původním nárokům. V praxi neexistuje přesná definice, kdy je možné použít pouze jednu z těchto metod a jaké jsou důsledky jejich implementace.
Funkce
Protinávrh v rozhodčím řízení je zvláštní nástroj s vlastnostmi, které jsou mu vlastní. Zejména na základě své definice lze uvést:
- Ne každý účastník slyšení má právo na prohlášení. Protinávrh je nástrojem žalovaného. Skrze něj zpochybňuje původní nároky, které mu byly adresovány.
- Existují určitá pravidla, podle kterých se v rozhodčím řízení použije protinávrh. Postup prezentace zejména umožňuje její použití před přijetím rozhodnutí v daném případě.
- Zvažovaný nástroj obžalovaného zahrnuje různé způsoby zpochybnění nároků vznesených proti němu. Může se jednat o započtení nároků, jejich částečné nebo úplné vyvrácení nebo podání jiného, ale vztahujícího se k předmětu sporu.
Výběr způsobů
Žalovanému je ze zákona poskytováno několik procesních kroků k ochraně zájmů. V řízení může využít kterékoli z nich. Nejběžnější jsou protinávrhy v rozhodčím řízení a podání námitek. Každá z těchto technik má výhody a nevýhody. Volba konkrétního nástroje závisí na povaze právního vztahu, který zavazuje účastníky řízení, cílů, které si žalovaný stanoví v rámci sporu, a na dalších věcech. Existuje několik obecných úvah, které by měly být vzaty v úvahu pro žalovaného při výběru protinávrhu v rozhodčím řízení:
- Jak se říká Art. 125 AIC, soud nemá přímou povinnost odpovědět na uvedené námitky na původní žalobu.
- Zohlednění nároků žalovaného se provádí, jsou-li dodržena pravidla, podle nichž musí být v rozhodčím řízení vypracován protinávrh, je uhrazena státní povinnost (a existuje potvrzení). Jeho obsah by navíc měl souviset s předmětem sporu. Mnozí nevědí, jak vypracovat protinávrh. Vzorovou žádost lze nalézt na informačních listech u soudní budovy. Bylo by však vhodnější vyhledat pomoc u právníka.
- Protinávrh v rozhodčím řízení se podává v místě posouzení původní žádosti v prvním stupni. Pokud jde o takový nástroj jako „námitku“, lze jej podat v každém případě.
- V souladu s čl. 37 APC, může žalobce změnit důvody nebo předmět svého nároku, což se podle toho vztahuje na žalovaného, který podá protinávrh. V tomto případě existuje závislost na vybraných položkách a důvodech sporu. Jednoduše řečeno, pro změnu požadavků je třeba opustit předchozí. Při použití námitek není žalovaný tak omezený. Má právo podat nové argumenty, aniž by se toho bývalého vzdal. Námitky nemusí souviset. Jejich jediným společným znakem bude to, že všichni fungují jako prostředek ochrany žalovaného.
Predisponující okolnosti volby
Pokud se žalovaný, který se brání před nároky, odvolává na neexistenci jakéhokoli práva žalobce, a nikoliv na jeho vlastní, je námitka prostředkem. V reakci na sankce podle smlouvy, která je podle názoru zúčastněné strany považována za neplatnou transakci, tedy není nutné vyjadřovat své nároky ve formě prohlášení. Při posuzování případů neplatného plnění je soud povinen posoudit relevantní argumenty žalovaného. V takovém případě je musí žalobce vyvrátit. Okolnosti, které se vztahují k neplatnosti transakce, jsou tedy zahrnuty do předmětu důkazu. Nezáleží na tom, jak jsou formulovány - jako námitky nebo jako protinávrh v rozhodčím řízení.
V praxi se často používá příklad použití práva požádat o udělení ceny ve prospěch obžalovaného (hotovost, nemovitost atd.). To se stane, když zúčastněná strana prohlásí neplatnost smlouvy. Pokud je transakce sporná, musí být pohledávka předložena jako protinávrh. Jinak by argumenty žalovaného neměly být podstatně posouzeny. To znamená, že žalobce je nemusí vyvrátit. Žalovaný se může rovněž dovolávat jakéhokoli práva, které mu umožňuje požádat o uznání nebo neexistenci určitých právních vztahů mezi ním a druhou stranou. V tomto případě může jak námitka, tak protinávrh v rozhodčím řízení sloužit jako způsob, jak vyvrátit nároky.
Důležitý bod
Jeden z naléhavých problémů v praxi souvisí s diskreční pravomocí soudu při rozhodování, zda přijmout protinávrh za úplatu. Tento okamžik je upraven čl. 110 zemědělství. Část 3 uvádí podmínky, za nichž musí být protipohledávka přijata bez selhání. V tomto případě by neměly existovat žádné překážky stanovené v čl. 107 a 108 zemědělství. Art. 106 odst. 2 uvádí, že soudce musí přijmout žádost vypracovanou v souladu s ustanoveními zákoníku. Toto ustanovení se vztahuje na vzájemný nárok. V tomto případě však musí žalovaný při vypracování prohlášení dodržovat nejen obecná pravidla stanovená v čl. 102 APC, ale také ty, které jsou předepsány v Čl. 110. 
Rozhodnutí o přijetí nároku tedy závisí na podmínkách stanovených zákonem, a nikoli na uvážení soudního orgánu. V praxi však existují i jiné přístupy. Pokud jde o započtené pohledávky, přijímají se jako protinávrhy obvykle, když jejich pohledávky a nároky z počátečních žádostí vyplývají z důvodů, které obsahují stejné právní skutečnosti. Mohou to být podmínky jedné smlouvy. Pokud nároky vzniknou z různých důvodů, soudce obvykle nepřijímá žalobu jako protinávrh. To se stane, když se v případě objeví různé smlouvy. Například žalobce vyžaduje plnění povinností podle jedné dohody a žalovaný - podle jiné. Vyvracející prohlášení zaujímají zvláštní místo. Soudy je přijímají jako protinávrhy v nejviditelnějších situacích. To může být žádost žalovaného o uznání smlouvy, za podmínek, kterých se účastnil, neplatný.
Případová studie
Protinávrh nemůže být započten, nesmí způsobit zamítnutí původních požadavků. Jeho souvislost s původními nároky může mít jiné důvody. Takové žaloby jsou soudy přijímány jako protinávrhy v případech, kdy vycházejí ze stejných právních vztahů s počátečním požadavkem, jsou v jejich odůvodnění uvedeny stejné skutečnosti. Například komerční banka požaduje, aby byla transakce prodeje zahraniční hotovosti prohlášena za neplatnou. Působí jako žalobce. Transakce spočívala v prodeji měny žalované. Navrhovatel požaduje od zúčastněné strany zotavení. Svou žádost odůvodňuje tím, že transakce byla provedena za podmínek zájmu. Souhlas představenstva však nebyl získán. Žalovaná nezpochybňuje neplatnost transakce. Přináší protinávrh. Žalovaný požaduje od banky zpět částku rublů, kterou převedl jako platbu za měnu. Motivuje podání žaloby jako protinávrh tím, že jeho prohlášení je zaměřeno na kompenzaci originálu. Banka však namítající naznačuje, že pohledávky jsou v tomto případě heterogenní. Žalobce vyžaduje obžalovanou měnu, nikoliv rubly. V tomto ohledu nelze pohledávky banky ukončit započtením. 
Banka zároveň naznačuje, že existence spojení mezi prohlášeními, že jsou založena pouze na právních vztazích, nestačí, aby soud akceptoval pohledávku jako protinávrh. Kromě toho v čl. 110 (odstavec 3, část 3) je uvedena další podmínka. Protinávrh může být přijat zejména, pokud jeho společné zvážení s původním povede k správnějšímu a rychlejšímu vyřešení případu. V této situaci však prohlášení žalovaného k tomu nepřispěje. Objektivně protinávrh pouze zpomalí řízení. Soud však nemusí souhlasit s argumenty banky. V důsledku toho může být protinávrh přijat s odkazem na Čl. 110, odst. 3, s. 3.
Odepření soudu
Důvody jsou často dány skutečností, že důvody protinávrhu (popření nebo úvěr) a původní pohledávka jsou odlišné. Navíc neexistence jejich vztahu s odkazem na Čl. 110, odst. 3., odst. 3. V právních publikacích jsou kromě uvedených rozporů uvedeny i další okolnosti, podle kterých soud nepřijímá protinávrh. Zaprvé, důkaz, který má žalovaný v úmyslu předložit v žalobě, může předložit původní návrh bez dodatečného povolení. Rovněž není zbaven práva podat protinávrh sám, podat v případě potřeby návrh na odklad posouzení dřívější žádosti, dokud nenadobudne účinnosti rozhodnutí o pozdější žalobě, které podá.
Žalovaný může dotyčný akt použít v kterékoli fázi řízení před odchodem soudu, aby rozhodl o původním nároku. Při podání protinávrhu nevyhnutelně vyvstává mnoho obtíží. Zejména by měl být žalovanému dostatek času na přípravu žaloby a soud by měl zvážit a posoudit nové okolnosti. Za těchto podmínek je v rozporu se zákonem stanovujícím určitou dobu řízení. V souvislosti s výše uvedenými okolnostmi jej nelze pozastavit ani změnit.
Skutečný stav věcí
Možnost žalovaného použít protinávrh je pouze jeho právo. To není totožné s realitou jejího zařazení do řízení. Je to především kvůli pravděpodobnému znehodnocení nebo ztrátě předmětu sporu, promlčení. Podání protinávrhu navíc nevylučuje pokutu za originál (s požadavkem započtení). 
Pokud jde o podmínky pro přerušení řízení ve vztahu k dříve uvedenému nároku, použití takového nástroje představuje pro žalovaného příležitost úmyslně odložit přezkum.Nejprve tedy může podat nezávislý nárok na prohlášení smlouvy, který funguje jako základ původního nároku, neplatný, protože se neobjeví, nechat jej prozkoumat a poté se odvolat proti rozhodnutí soudu.
Poté může žalovaný znovu podat protinávrh v rozhodčím řízení z jednoho nebo druhého důvodu. Pokud je v tomto období posuzování pozastaveno, odmítnutí spravedlnosti týkající se původní žádosti se již nebude vztahovat na žalovaného. Nároky žalobce nebudou brány v úvahu, dokud zúčastněná strana nevyčerpá všechny své možnosti. Přesto jsou tyto akce, i když nejsou zcela vyloučeny, stávající řád velmi komplikované.
Zrušení nebo ukončení řízení
Tyto případy stojí za zvážení ve zvláštním pořadí. V soudní praxi se často stává, že se vzdání se původního nároku vztahuje na protiopatření proti němu nebo řízení ukončuje. Výkonný orgán odkazuje na „slučitelnost“ řízení. Jinými slovy, soud své žaloby odůvodňuje přímým spojením obou nároků. I přesto, že protinávrh má svá specifika, patří k různým výrokům, které poskytuje agroprůmyslový komplex. V důsledku toho se na něj vztahují stávající obecná pravidla. Zejména musí být splněny podmínky uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. 85, 87. V případě jejich nepřítomnosti nelze tyto žaloby uznat za legitimní. 
V tomto ohledu přijetí protinávrhu ukládá soudu povinnost rozhodnout o něm i o původní žádosti. Pokud nejsou tyto podmínky splněny, nelze odezvu výkonného orgánu považovat za vyčerpávající, protože se vyhnul posuzování nároků žalovaného.
Protinávrh: Ukázka
Rozhodčí soud má právo zamítnout nárok žalovaného, není-li vypracován v souladu s pravidly stanovenými v agroprůmyslovém komplexu. Existuje určitý postup pro vyplnění dokumentu. Prohlášení níže se týká kompenzace původního nároku.
V ____________________ Rozhodčí soud
Navrhovatel: _______________________________
(Celé jméno nebo jméno žalovaného
v původním obleku)
Adresa: ______________________________,
telefon: __________, fax: __________,
e-mail mail: ___________________________
Zástupce: _____________
Adresa: ______________________________,
telefon: __________.
Žalovaný: _____________________________
(Celé jméno nebo jméno žalobce
v původním obleku)
Adresa: ______________________________,
telefon: __________
Počáteční vyrovnání
Na rozhodčím soudu ____________________ je projednáván případ č. __________ na žádost obžalovaného (žalobce v původním nároku) na žalobce (obžalovaný v původním nároku) asi _________________________.
Žádost obsahuje nárok na inkaso pohledávky ve výši _____ (__________) rublů, na základě následujících závazků _________________________.
Zároveň má žalobce (žalovaný v původní žádosti) dluh ve výši _____ (__________) rublů. Z toho vyplývá následující okolnosti _________________________. Potvrzuje to _________________________.
V souladu s výše uvedenými a vedenými Art. Art. 125, 126, 132 APC Ruské federace, ptám se:
vymáhat od žalovaného (žalobce v původním žalobě) dluh ve výši _____ (__________) rublů, který vyplývá z následujících okolností _________________________, způsobem započtení počátečních nároků.
"__" ___________ ____ g.
Žalovaný (zástupce)
________________________
(podpis)
Zavedené okolnosti
V souladu s čl. 58, část 2 APC, některé skutečnosti zjištěné v jednom případě, pokud jsou významné v jiném, nevyžadují opětovný důkaz, pokud jsou stejnými účastníky řízení. Zákon jasně nevymezuje, zda se okolnosti stanovené v jiném řízení týkají výlučně skutkového základu předchozího rozhodnutí, nebo zda se jedná také o právní kvalifikace, které jim přiznává soud.
